Škoda každé rány, která padne vedle? Nikoli. Výsledky velké ankety letního seriálu Rodiče a děti hovoří jinak. Jen necelá desetina čtenářů Deníku se přiznává k fyzickému trestání dětí, zbytek buď děti dle odpovědí nikdy nebije, nebo jen zcela výjimečně. A podle odborníků je to tak správně.

„Ve společnosti se již podařilo postavit normu slušnosti u bití žen. Sice jsou a budou výjimky a najdou se tací, kteří ženu uhodí, ale společnost už to netoleruje. U dětí jsme ještě kus zpět. Fyzické tresty bereme, jako že to tak má být. Na druhou stranu i ten, kdo tento styl výchovy dnes uplatňuje, se s tím již veřejně nechlubí,“ myslí si uznávaný dětský psycholog Václav Mertin.

Cesta přirozených a logických následků

Stejně jako většina odborníků i on s fyzickými tresty nesouhlasí. Podle něj takto zvolená cesta výchovy přes formální autoritu a určité násilí v podobě pohlavků či výprasků rozhodně nevede ke kýženému cíli: vychovat sebevědomé dítě, které se bude mít lépe než rodiče. Jako alternativu nabízí rodičům vydat se myšlenkou přirozených a logických následků. Zkrátka tak, jak to v reálném životě funguje. Jako příklad uvádí domluvu dítěte s rodiči na úklidu pokoje v průběhu dne. Odměnou za to je možnost zahrát si na počítači či mobilu před večeří. Pokud se tak nestane, následuje trest: žádný počítač či mobil.

A pokud dítě začne s úklidem až poté, pak by mu rodiče měli vysvětlit, že i tak hraní na počítači nemusí stihnout z důvodu večeře a poté odchodu do postele. „Rodiče jistě najdou celou řadu dalších dětských lákadel, a elektronika je jedním z nich. Kroužky a sport bych zakazoval ovšem velmi vzácně, respektive vůbec. Z hlediska vývoje dítě by se jednalo o citelný zásah,“ poznamenává odborník.

Ne ve všech situacích je ale způsob „objevování reálného života“ s jeho důsledky možný. Někdy fyzický trest zkrátka vyplyne ze vzniklé situace. „Rozumím tomu, i když s tím nesouhlasím. Když dítě vběhne do silnice, přichází rychlý trest v podobě pohlavku, výprasku. Podruhé je ale potřeba věc řešit už jinak. Když se budeme blížit k silnici, chytneme děcko za ruku. Vysvětlíme mu, že respektujeme, že se mu to nelíbí, nicméně mu tím nedovolujeme vběhnout do silnice,“ říká Mertin.

Ještě horší než pohlavek

Při výchově je velmi důležité stanovit také určité signály, kterými rodič dává najevo důrazný nesouhlas s počínáním dítěte. Osvědčenou metodou je počítání do tří s dostatečně dlouhými prodlevami. Pokud to nepomůže, následuje trest opět v podobě zákazu dětských lákadel – počítače, sladkosti. „Nesmí to být ale pětkrát denně a poté říci, máš na týden vyčerpáno. To pak ztrácí smysl a tu vážnost. A stejně tak by rodič neměl rychle odpočítat jen proto, aby mohl udělit výprask,“ upozorňuje psycholog.

Někdo může vnímat fyzický trest jako něco nejhoršího. Mnohem vážnější jsou ale podle odborníka tresty psychického rázu: jedná se například o výsměch, ponižování, znevažování, ignoraci a podobně. To vše pak dítěti emočně ubližuje.

„Psychický trest pokládám za ještě horší než fyzický trest. Není vidět, nejsou po něm modřiny. Kdybych byl postaven do volby, zda se vám budu vysmívat, nebo vám dám pohlavek, rozhodl bych se pro pohlavek. Je to jednoduché, čisté. Nesmím vám tedy při tom urazit hlavu,“ říká důrazně Mertin. Jedním dechem upozorňuje, že psychických trestů se nedopouštějí jen rodiče, ale často také učitelé ve školách. „Jsou to ty ironické poznámky typu ,Co nám dnes Novák předvedeš‘ a podobně. To také není úplně šťastné,“ upozorňuje.

Letní seriál Deníku

Zdroj: DeníkCo to je?
Jedná se o seriál Deníku, který se zabývá rozdílným světem dětí a rodičů. Vychází z dotazníku Deníku, v němž jsme získali přes čtyři tisíce odpovědí od našich čtenářů i školáků, a z dalších podnětů. Jako nit se seriálem povinou témata spojená s partnerským filmem Spící město režiséra Dana Svátka, který pojednává o světě, kde rodiče usnou a děti si musí poradit sami ve světě, kde žijí jen ony samy a dospělí bez dětí.

Kdy seriál vychází?
Každé úterý, středu, čtvrtek a sobotu v tištěném Deníku. A to až do konce prázdnin. Doprovázen je i sérií rozhovorů a témat v magazínech a celý jej najdete na denik.cz.

Na čem je seriál a celý Letní deník postaven?
Seriál Rodiče a děti má pět pilířů: 1. Tematický blok věnovaný vždy fenoménu ze života dětí, dospělých, jejich vzájemnému vztahu či rozdílnému pohledu na problém. 2. Seriál rozhovorů s herci a osobnostmi spojenými s filmem Spící město o fenoménech popsaných v tematickém bloku.
3. Střípky z natáčení Spícího města. Ale i z knihy Martina Vopěnky a míst, kde se film točil. 4. Píšu Ti. Projekt dopisů dětí rodičům a prarodičům. Píší je pro nás jak známé osobnosti, tak čtenáři (více na straně 10). 5. Společná zábava u více křížovek a testů, které vycházejí vždy jak na webu denik.cz, tak na straně 12. Součástí bude také čtenářská soutěž.

Jaká budou nejbližší hlavní témata seriálu?
Tady je plán na nejbližší týdny:

Týden 3:
Děti a jejich psychické zdraví
Středa 8. 7.: Pijí, kouří, fetují a koukají na mobil. České děti jsou v EU na špici snad všech závislostí. Proč?
Čtvrtek 29. 7.: Spánek jako alfa a omega dětského a teenagerského života. Co k tomu říká medicínská spánková antropoložka Lenka Medvecová Tinková? Kolik hodin mají děti spát?
Sobota 31. 7.: Jak vyrostly české sportovní hvězdy.

Týden 4:
Rodiče vydělávají, děti utrácejí aneb Rodinná peněženka
Úterý 3. 8.: Velký přehled výsledků průzkumu Deníku. Dáváme kapesné? A kolik? Jsou bohatší děti šťastnější?