Kliknutím zvětšíteBudoucí hvězda Hollywoodu se narodila stovky kilometrů od mekky filmového průmyslu rodičům, kteří s uměním neměli nic společného. Matka byla ženou v domácnosti a otec se coby gynekolog věnoval problémům s reprodukcí. Přestože se narodila v Jeruzalémě, většinu dětství strávila v Americe, nejdřív ve Washingtonu, pak v Connecticutu a nakonec se rodina usídlila na Long Islandu.
Odmala měla ráda tanec a stejně ji bavilo předvádět i svůj herecký talent. Navštěvovala hodiny baletu, moderního tance i herectví. Jak sama říká, byla jiná než ostatní děti. „Byla jsem ambiciózní. Věděla jsem, co chci, a tvrdě jsem na tom pracovala. Byla jsem hodně vážné dítě.“ Když jí bylo deset, dostala nabídku vyzkoušet si práci modelky. To ji ale nelákalo. Odmítla to a kontakt využila k tomu, aby získala svého prvního hereckého agenta. A vyplatilo se, konkurz na novinku Luca Bessona o nájemném zabijákovi, který pomáhá dvanáctileté dívce pomstít její rodinu, byl za rohem.
Zrodila se hvězda
Kariéra Natalie Portman odstartovala na divadelních prknech. Ona a Britney Spears alternovaly tehdejší hvězdu Lauru Bell Bundy v off-broadwayské muzikálové show Ruthless! Půl roku nato už měla v kapse film, který ji proslavil. Konkurz na roli Mathildy v krimi dramatu Leon vyhrála ještě jako Natalie Herschlag, v průběh natáčení se ale s rodiči rozhodla, že vzhledem k povaze filmu bude pro její bezpečnost lepší, když si změní jméno. Aby se vyhnula nechtěné pozornosti a mohla i po premiéře v klidu dál studovat, přijala rodné jméno své babičky. A tak se zrodila Natalie Portman. Jak na svůj debut před kamerou vzpomíná? „Byla jsem nadšená, že jsem v Paříži.
Natáčení pro mě bylo jako hra, měla jsem pocit, že si prostě hraju. A to byl skvělý způsob, jak začít s herectvím.“ Po úspěchu Leona se vrátila do školy, ale zároveň zvládala dál chodit na herecké kurzy, a dokonce i točit. Menší roli po boku Al Pacina získala v akčním krimi Nelítostný souboj, zahrála si v hvězdně obsazeném muzikálu Woodyho Allena Všichni říkají: Miluji tě, ve sci-fi komedii Tima Burtona Mars útočí! a v Nádherných holkách už byla opět hlavní hvězdou.
Sexuální objekt
Kombinace nevinnosti, ale i jisté vyzývavosti, kterou se vyznačovaly její první role, zajistila Natalii Portman role v adaptacích literárních klasik, které nakonec ale s ohledem na její věk ztvárnily Claire Danes a Dominique Swain. Natalie měla spolu s Leonardem DiCapriem ztvárnit Romea a Julii ve filmu Baze Luhrmanna a měla to být ona, kdo coby Lolita svádí Jeremyho Ironse. Nechtěla se ale ve čtrnácti zapsat jako sexuální objekt, a proto si i v následujících letech vybírala role, kde se odvážných scén bát nemusela. S nabídkou George Lucase nabrala její kariéra nový směr a ne zrovna v dobrém smyslu.
Skrytá hrozba byl její první velkorozpočtový film, poprvé si vyzkoušela speciální efekty a poprvé taky byla součástí něčeho, co u kritiků, na rozdíl od diváků, neuspělo. „Všichni si mysleli, že jsem příšerná. Hrála jsem v největším propadáku dekády a žádný režisér se mnou nechtěl pracovat.“ Naštěstí to nebyla tak docela pravda. Natalie úspěšně dokončila střední školu, nastoupila na Harvard, o letních prázdninách roku 2000 natočila Klony útočí, a než stihla odpromovat, režiséři, kteří už s ní pracovali (v čele s Mikem Nicholsem), vyrazili na pomoc. Jeden ji doporučil druhému, a tak postupně získala menší roli v Návratu do Cold Mountain, větší v dramatu Na dotek a nakonec i hlavní roli v thrilleru V jako vendeta.
Kruh se uzavírá
„Vždycky jsem měla k tanci velmi blízko. Je to forma umění, která se mě dotýká nejvíc. Dokáže vyjádřit věci, které ostatní média vyjádřit neumějí.“ A díky Černé labuti to mohla Natalie Portman názorně předvést celému světu. Temný psychologický thriller z baletního prostředí s ne příliš vysokým rozpočtem jí změnil život po všech stránkách. Pod vedením Darrena Aronofského dostala příležitost zúročit lásku k tanci, předvést hloubku svého talentu, poznat životní lásku a jako bonus získat nejvyšší herecké ocenění. Držela přísnou dietu, trénovala osm hodin denně, ale vůbec nejnáročnější byla psychická příprava.
„Byly dny, kdy jsem si vážně myslela, že to nepřežiju. Tehdy jsem poprvé pochopila, že vás role může stáhnout až na samé dno.“ Ničeho ale nelituje, to bylo z její řeči na Oscarech v roce 2011 jasně patrné. Když za roli baletky pohlcené vlastní ctižádostí přebírala cenu, čekala první dítě a jedno z nejdůležitějších poděkování patřilo muži, který na jejím štěstí měl nezanedbatelný podíl: „Mé úžasné lásce, Benjaminu Millepiedovi, který filmu dělal choreografii a díky kterému mám teď tu nejdůležitější roli v životě.“
31
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
