Kliknutím zvětšíteVaše postava v seriálu Stíny v mlze se jmenuje Jarek Kucharčík, což tam možná ani nezazní. Podle filmových databází jde zatím o vaši největší seriálovou roli…
Je to tak. Jarek je kamarádský typ, buď je v terénu různě po Ostravě a kontaktuje své informátory, nebo u počítače, kde zkoumá videa, nahrávky a podobně a taky pomáhá s výslechy svědků. Je to kladná postava, i když v jednom z dílů se trochu nechal unést a použil nepřiměřené vyšetřovací metody, protože ho sebralo, že zemřela jedna jeho informátorka a známá. Většinou v kanceláři prohodím pár vět a v akci se objevuju spíš až ke konci. Jednou jsem byl jako součást přípravy i na střelnici. Samozřejmě Petra Špalková a Jirka Vyorálek, kteří hrají hlavní dvojici, měli přípravu důkladnější, absolvovali i trénink s jednotkou rychlého nasazení. Natáčení bylo příjemné, tedy až na zimu, trávili jsme hodně času venku v exteriérech. A protože v tu dobu nehrála divadla a byly zavřené kulturní instituce, mohli jsme natáčet nepřetržitě, všichni jsme měli volno a neměli žádné závazky v divadlech.
Pro vás muselo být příjemné i to, že se seriál natáčel na Ostravsku, takže jste nemusel dojíždět.
Jsem rodilý Havířovák, v Ostravě jsem studoval, pak jsem si projel republiku napříč divadly a po pár letech jsem se zase vrátil do domoviny a už jsem tu nějaký pátek. Takže jsem nemusel dojíždět a ani jsem nemusel být tak jako třeba Jirka s Petrou několik týdnů daleko od rodiny.
Máte rád kriminálky?
Mám, a moc. A teď se jich natáčí hodně. Mám raději kratší seriály s daným počtem dílů, kde se řeší ucelené případy.
Jarek je jedna z mála vašich kladných rolí.
Ano, většinou mě osloví na nějakého zlouna. Ať je to pašerák, zloděj, škrtič nebo jiný vrah. Ve Vraždách v kruhu jsem byl asistent patologa, což sice nebyl vrah, ale zlý a nepřející chlap, takže taky hajzlík.
Čím si vysvětlujete, že dostáváte takové role?
Asi v tom hraje roli moje fyziognomie. Špičatá brada a nos, zároveň mám trochu přiskříplý hlas, to všechno padouchům nahrává.
Táhne se to s vámi od dětství? Byl jste typ kluka, na kterého se učitelka podívala a řekla si, že je původcem nějaké lumpárny?
Byl, ale my jsme opravdu ty lumpárny dělali, neobviňovali mě neprávem. Byli jsme vyhlášená pětka kamarádů samý průšvih a neustále jsme chodili do ředitelny na kobereček. Mamka mi říkala, že mezi pátou a šestou třídou byla skoro každý týden u ředitelky, že jsem opravdu hodně zlobil. Ale pak jsem se zklidnil, začal jsem chodit do dramaťáku a moje zlobení se později uplatnilo při herectví. Zaplaťpánbůh si už dneska na sígry jenom hraju.
Byl jste někdy v ohrožení života?
Jako dítě každý den, když jsme lezli po stromech a podnikali různá dobrodružství. Jako dospělý jsem byl několikrát přepaden, dostal jsem se taky v hospodě do rvačky. Naštěstí na mě nikdo nevytasil zbraň, ale i tak to byly nepříjemné situace.
Mohl byste být kriminalistou?
Asi ne. V rodině jednoho máme a z jeho vyprávění vím, jak je to sice záslužná, ale hodně nevděčná práce. A taky nebezpečná. A já nesnesu pohled na krev. Moje mi nevadí, ale cizí ano. A taky bych nechtěl mít v hlavě takové kauzy a pořád na ně myslet, tahle profese je jen pro silné povahy.
Ve filmech a seriálech hrajete záporné role, co v Národním divadle moravskoslezském, kde jste v angažmá?
V divadle mám role rozmanitější, a zdaleka ne jenom záporné. Třeba v Testosteronu, což je černá komedie o různých typech mužů, hraju právníka Janise, ženichova bratra. Děj se odehrává na řecké svatbě, kde chlapi řeší nastalou situaci. A Janis je typově trochu podpantoflák, na začátku nejstřízlivější, ale na konci se opije až hrůza. Tuhle roli mám rád, ale já mám rád všechny, co tam hraju.
Vy sám jste se oženil loni a vaše manželka je ze stejné branže. Kde jste se poznali?
Manželka se jmenuje Kristýna Panzenberger Krajíčková a poznali jsme se v divadle Komorní scéna Aréna, kde jsem byl dřív v angažmá, ona tam hostovala a teď je stálou členkou souboru.
Potkali jste se spolu někdy před kamerou?
Ne přímo v jedné scéně, ale oba jsme natáčeli film Hrana zlomu. Jde o thriller, který měl premiéru loni, ale kiny vzhledem ke covidové situaci jen prosvištěl. Manželka hraje ženu vězněnou ve sklepě a já uhlazeného a vysoce postaveného úředníka, psychicky velmi labilního muže, který je extrémně posedlý smyslem pro pořádek a neustále lpí na nějakých pravidlech. Zatímco Stíny v mlze jsou moje zatím největší seriálová role, tak tady jsem dostal zase největší filmovou příležitost. A obojí vznikalo souběžně. Musel jsem se smát – několik let jsem nic většího nenatáčel a pak přijdou dva tak zajímavé projekty naráz.
Máte roztočeno něco dalšího?
Budeme pokračovat v natáčení seriálu Liga mužské moudrosti, zatím je na webu první díl. Stejně jako předchozí seriál Vladimíra Skórky sKORO NA mizině, i tenhle vzniká postupně až poté, co se na něj seženou od diváků peníze. Tady taky nehraju žádného zlouna. Nohejl je baníkovec, pracuje v pekárně a je to řízek, který se s ničím nepáře. Zároveň ale nic moc ze života nemá. Je oddaný fotbalový fanoušek, který se někdy v deseti letech zasekl u máminy sukně a nedokáže se jí pustit, nedokáže si najít jiný smysl života než fandit Baníku.
Co plánujete mimopracovního? Jak rád trávíte volné dny?
S manželkou máme hodně práce v divadle, takže nezvládneme vyšetřit třeba týden volna, abychom vyrazili na hory. Ale plánujeme aspoň nějaký prodloužený wellness víkend. Začal jsem chodit plavat a těším se, až začnu brát malého s sebou. Synkovi už jsou skoro tři a začíná s ním být velká legrace. V době karantény, když jsme nehráli v divadlech a měli najednou spoustu času, jsem se pustil do vaření a pečení. S manželkou zkoušíme různé tradiční, ale i exotické recepty. A když se podaří, utečeme z města do přírody.
Poznávají vás kolemjdoucí na výletech?
Moc ne, protože ochrana úst člověka dost maskuje. Ale občas mě poznávají děti ze školky díky Studiu Kamarád. Mluvím postavičku Harryho Šoumena, která má sice zkreslený hlas, ale hlavně hraju Jeana Paula Polapila. Což je humorná postava – lovec z Francie, který mluví s přízvukem, ve verších a je velký popleta, což děti baví. Tak na mě občas volají „Ahoj, Polapile!“
Čtenář reportér
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
