Jak jste se k sajdkárkrosu dostali?
Přivedla nás k tomu naše mamka, když nás vzala jako malé kluky na závody. Dříve jezdil i náš táta a jeho bratři. Zalíbilo se nám to a závodíme už nějakých čtrnáct let.

Považujete za výhodu, že tvoříte bratrskou posádku?
Určitě ano. Hlavně proto, že bydlíme společně pod jednou střechou. Některé posádky to k sobě mají opravdu daleko, což je pak z hlediska přípravy a tréninku složitější, ačkoliv ve světě je úplně normální, že spolu jezdí dvojice ze dvou rozdílných státu a patří do světové špičky.

Vy patříte ke špičce české. Jak byste zhodnotili své počínání v roce 2019?
Rozjeli jsme ho dobře. V průběhu sezony jsme sice ztratili pár pozic, ale celkově jsme s výsledky spokojeni. Získali jsme bronz v celkovém hodnocení mezinárodního mistrovství České Republiky, v seriálu mistrovství světa jsme skočili šestadvacátí, což byl pro nás posun vpřed. Z dílčích výsledků nás nejvíce potěšila dvě druhá místa. A to v závodech ve Stříbře a v Březové nad Svitavou.

Co říkáte na nominaci do Sportovce regionu?
Za nominaci do ankety jsme rádi. Bereme to jako odměnu za dřinu, kterou jsme během uplynulého roku museli podstoupit.

Jaké vidíte momentální situaci sajdkárkrosu v okrese?
Příbramsko u nás stále patří k největší líhni. Celkově se to ale nedá samozřejmě srovnávat s érou Ouběnic. V posledních letech se však sajdy znovu více dostávají do podvědomí veřejnosti.

Jaké jsou vaše cíle pro nadcházející sezonu?
V letošním roce chceme na domácí scéně atakovat nejvyšší příčky,. V závodech mistrovství světa pak bychom rádi vybojovali umístění do patnáctého místa v celkovém hodnocení.