Každá konfrontace se vždy týká všech, ať je to naší lhostejností nebo angažováním ve prospěch všech. Jedinec zmůže mnoho, jdou-li všichni „proti větru“ jak napsal V + W a Jaroslav Ježek, vždy je možné dosáhnout alespoň něčeho. Především tolerance a lidského porozumění. Diktátor ani teroristka nevěří svému státu. Oba řeší vzniklou situaci dle svého. Navzájem se ubíjejí, ale jejich vlastní stín uniká jako fata morgana, a to proto, že stín nemá minulost ani budoucnost, pouze je přítomný a přirozenost je hra bez vítězů. V čase a prostoru se odehrává právě nyní, před obecenstvem a nikde jinde. Teroristka zjišťuje, že plán únosu selhal. Co teď s diktátorem? Není na prodej ani na výměnu. Zbývá jen lidské sblížení. Opět jsem na počátku našich úvah: konfrontujeme ideologii. Pravdu nemá ani jeden. Ale co je pravda? V dějinách mívá vždy politický podtext a v životě politický záměr. Zůstává otázka: komu slouží, kdy a jak? Právě o tom je naše komedie. Řeší neřešitelné. Avšak každé neřešitelné může být i zábavné. Hra měla světovou premiéru v osmdesátých letech v Mnichově Theater am Einlass. Divadelní hra je v repertoáru Divadla na Maninách. V Sedlčanech ji uvádí agentura KVArt Production. Hrají Miroslav Táborský a Jitka Ježková.