Kliknutím zvětšíteVlčici, která se narodila 10. července, ukázala pekingská společnost Sinogene Biotechnology na videu tento týden poprvé lidem. „Po dvou letech usilovného snažení se podařilo naklonovat vlka arktického. Jedná se o první případ svého druhu na světě,“ uvedl generální ředitel společnosti Mi Jidong.
K vytvoření vlčete vědci použili proces zvaný přenos jader somatických buněk. Stejnou techniku zvolili odborníci i k vytvoření vůbec prvního klonu savce, a to ovce Dolly v roce 1996. „Technologie klonování představuje dobrý základ pro ochranu ohrožených volně žijících zvířat, která je důležitá pro zachování biodiverzity,“ konstatoval ředitel čínského institutu pro laboratorní zvířata He Zhenming.
Společnost Sinogene zahájila projekt klonování arktických vlků v roce 2020 a úplně prvním krokem bylo získání vzorku kůže původního zvířete. Arktická vlčice, která je genetickou matkou naklonované fenky, se také jmenovala Maya. Dárcovské buňky od ní vědci získali v čínském polárním zábavním parku Harbin Polarland, kam ji převezli z Kanady.
Buňky původního zvířete poté vstříkli do vajíčka feny obyčejného psa. Z vytvořených 137 embryí se odborníkům podařilo 85 přenést do dělohy fenek sedmi bíglů. „Výsledkem bylo narození jednoho zdravého arktického vlka,“ napsala podle stanice CNN čínská státní média.
Vědci ve svém příspěvku na čínské obdobě Twitteru, platformě Weibo, také prozradili, že brzy očekávají narození druhého klonovaného vlčete, tentokrát samce. „Jde o přelomovou událost, která má velký význam pro světovou ochranu divoké přírody a obnovu ohrožených druhů,“ dodal Zhenming.
V budoucnu plánuje společnost Sinogene spolupracovat s Pekingským parkem divoké zvěře na výzkumu dalších klonovacích technologií a jejich využití. Také chtějí vytvořit studii o zachování a rozmnožování vzácných a ohrožených zvířat v Číně.
Nová generace z klonu
Vlk arktický je poddruh vlka obecného, který žije ve vysokohorské arktické tundře na severu kanadského arktického souostroví. Přesto, že mu v blízké době vyhynutí nehrozí, negativním důsledkům lidského počínání se nevyhne. Člověk totiž zasahuje do jeho území a omezuje jeho zdroje potravy.
Původní vlčici Mayu už lidé neuvidí. Zemřela stářím v roce 2021. Její naklonovaná dcera prozatím žije s fenkou bígla a až bude dostatečně stará, převezou ji do Harbin Polarlandu, kde si ji návštěvníci prohlédnou naživo. Deník China Daily navíc upozorňuje, že lidé jednoho dne možná spatří i její vlčata, podle odborníků by totiž měla být plně schopná reprodukce.
Bude zdravá?
To, co čínští vědci označují za velký úspěch, ale někteří vnímají naopak negativně či přinejmenším s rezervou. Téma genetických technologií znovu vyvolalo otázky stran etiky klonování a také zdravotních problémů. „V případě Mayi je potřeba provést další výzkum, zda může klonování způsobit potenciální zdravotní rizika,“ upozornil třeba vědec z organizace World Animal Protection Sun Quanhui pro deník Global Times.
Doplnil, že je také potřeba stanovit více pravidel pro použití této technologie. Například povolit klonování pouze vyhynulých nebo silně ohrožených druhů.
První byla ovce
Maya přitom není prvním zvířetem, které vzniklo touto cestou. Že sen o naklonování živých tvorů není nemožný, dokázala už zmíněná ovce Dolly, kterou si dnes lidé prohlédnou vycpanou v Národním skotském muzeu.
A i v současné době se klonování věnují vedle Číny i další země. Podobný úspěch jako teď jejich kolegové z Asie slavili i američtí vědci koncem roku 2020. Tehdy se jim podařilo přivést na svět pomocí klonování vysoce ohroženou fretku černonohou, o které se dokonce jednu dobu myslelo, že je již vyhynulá. Elizabeth Ann, jak ji vědci pojmenovali, byla podle stanice CNN první úspěšně naklonované zvíře v Americe.
O podobném technologickém zázraku, který se podařil vědcům s Dolly, Mayou či Elizabeth Ann sní i odborníci v Malajsii. V zemi vymřeli všichni nosorožci sumaterští a na světě, dnes už pouze v Indonésii, jich podle National Geographic teď žije méně než osmdesát. Malajsijci ale nevěší hlavu, neboť mají odborníci schované zmražené nosorožčí buňky. Díky nim doufají, že jednoho dne přivedou majestátní zvířata zpět do života. Použít přitom plánují stejný postup jako čínští vědci u Mayi.
Jinou metodu pak chtějí vyzkoušet vědci v Austrálii, kteří se snaží přivést zpět vyhynulého tygra tasmánského. Pracují s technologií úpravy genů, díky níž by měli dle teorie v budoucnu dokázat oživit právě i již vyhynulé druhy. Stejný tým spolupracuje dokonce i na snaze o oživení mamuta.
Další velké vymírání
Úsilí vědců po celém světě o záchranu ohrožených druhů roste, neboť se Země podle nich blíží k tomu, co je označováno za šesté masové vymírání. Každé z historických pěti vymírání přitom vyhubilo 70 až 95 procent druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů. Při posledním z nich, před 66 miliony let, vyhynuli dinosauři.
Nadcházející šesté vymírání je výjimečné v tom, že ho podle vědců způsobili lidé. Ti již vyhubili stovky druhů kvůli obchodu s divokými zvířaty, znečištění životního prostředí či třeba používání toxických látek.
Studie z roku 2020 dokonce tvrdí, že možná do roku 2070 vyhyne přibližně třetina veškerých živočichů a rostlin. A pokud bude objem emisí skleníkových plynů i nadále rychle stoupat, situace bude podle odborníků ještě horší.
31
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
