Kamínky na své mraveniště dávají proto, aby bylo chráněné před větrnou a vodní erozí. Přesto, že jsou mravenci často pokládání za škůdce, jejich shromažďování oblázků při stavění obydlí znamená vědecké bohatství. Tento malý hmyz totiž dělá práci, která by jinak odborníkům zabrala desítky let práce.

Aby mohli mravenci postavit svůj domov, tak sbírají z okolí nejenom malé kamínky, ale také drobné zkameněliny a archeologické artefakty. Při zkoumání devatenácti mravenišť na pozemku v Nebrasce díky tomu našli výzkumníci více než šest tisíc mikrofosilií, mezi kterými byly i úlomky zubů a čelistí devíti nově objevených druhů hlodavců. Desátý objevený je savec podobný dnešnímu rejskovi.

Mezi fosiliemi byly také zuby primátů, kteří představovali dávné příbuzné králíků. Kromě toho vědci narazili i na úlomky zubů několika vyhynulých druhů hlodavců.

Pomohla běžná rodina

Při výzkumu vědci spolupracovali s rodinou Gulottových, z níž především otec, Marco Gulotta, vášnivě sbírá zkameněliny. Rodina pomocí prosívání štěrku z různých mravenišť získala mikrofosílie, které darovala badatelům. „Jde o dobrý příklad toho, jak můžeme všichni spolupracovat a dosáhnout důležitého vědeckého objevu,“ citoval magazín National Geographic paleontologa Clinta Boyda.

Vědecké bohatství objevené díky mravencům spočívá i v tom, že díky jejich mraveništím mohou odborníci lépe porozumět evolučně důležitému období mezi eocénem a oligocénem, které vládlo před čtyřiatřiceti milióny lety v Severní Americe. To odstartovalo důležité ekologické změny na Zemi a vyhynutí některých druhů.

Objevené zkameněliny vznikly před sedmatřiceti až dvaatřiceti miliony let a zachycují život živočichů v teplejším, vlhčím a více zalesněném prostředí. Vědci dokázali díky GPS souřadnicím a znalostem topografie určit konkrétní vrstvy hornin, ze kterých mravenci vzorky zkamenělin vzali. Díky tomu mohli odvodit jaké vrstvy hornin na tomto místě ukazují na jednotlivé geologické etapy. Zjistili, že mraveniště mohou být dalším zdrojem zpřesnění hranic geologického času.

Úlomky zkamenělých zubů a kostí jsou zároveň překvapivě dobře zachovalé. „Pokud by se vědci snažili takto koncentrovaný zdroj fosilií najít sami, stálo by je to navíc roky práce,“ řekl paleontolog Boyd.

Malí sběratelé

Schopnost mravenců hledat fosilie není pro odborníky přitom ničím novým. Psalo se o ní už před více než sto lety, konkrétně v roce 1896. Díky prosévání sedimentu pomocí síta na mouku získal v té době paleontolog John Bell Hatcher až tři sta úlomků zubů a čelistí jen na jednom místě. V roce 2009 pak vědci zjistili, že z více než osmi set mravenišť zkoumaných v Nebrasce obsahuje téměř pětina úlomky ukazující na osídlení původními obyvateli Ameriky. Mravenci podle tehdejší studie hledají kamínky až osmačtyřicet metrů od místa svého domova.

Mikrofosílie, které představila nejnovější studie jsou fosilie, tedy zkamenělé i nezkamenělé zbytky a otisky organismů menší než jeden milimetr. K jejich studování je potřeba mikroskop. Nejčastěji je vědci hledali v mořských sedimentech, ale vyskytují se i v suchozemských sedimentech a sladkovodních vodách.