Sonda Voyager 1 se po pěti měsících odmlky znovu ozvala. Inženýři Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) totiž kreativním způsobem vyřešili problém s komunikací nejvzdálenějšího vesmírného tělesa vytvořeného lidmi. Díky tomu získali dešifrovatelná data.

Navázat spojení s odmlčeným modulem se letos podařilo i Japoncům:

„Ucelené informace o stavu a kondici technických systémů prověřujeme. Vypadá to, že Voyager 1 je v pořádku a funguje správně,“ sdělila vědecká pracovnice Laboratoře proudového pohonu Linda Spilkerová. Doplnila, že zatím získali technická data.

Astronomové podle CNN posléze chtějí získat i vědecké informace. Půl století stará sonda přestala 14. listopadu 2023 smysluplně komunikovat s řídicím střediskem na Zemi.

Kreativní oprava zastaralého zařízení

Tým inženýrů NASA po restartování počítačového systému sondy Voyager 1 zjistil, že problém byl ve vadném čipu. Jelikož nebyl způsob, jak součástku opravit, rozhodl se uložit postižený kód na jiné místo v systémové paměti. Jenže pro to nebylo dostatek volného prostoru.

Nadšení inženýři NASA po obnoveném spojení se sondou Voyager 1:

Programátorům se však podařilo rozdělit kód na části a uložit je na různá místa v systému letových dat. „Pro úspěšný výsledek museli části kódu upravit, aby fungovaly jako celek,“ uvedla Spilkerová. Poté NASA opět dokázala navázat rádiové spojení. Experti podotkli, že signálu trvá 22,5 hodiny, než dorazí k sondě, a stejnou dobu se čeká i na odpověď.

Mise softwarových specialistů za obnovou spojení byla tvrdým oříškem. Technologie v sondě jsou totiž téměř padesát let staré. „I tlačítko pro otevírání dveří u aut má větší výpočetní výkon než Voyager 1,“ upřesnila projektová manažerka Suzanne Doddová.

Významný průzkumník vesmíru

Voyager 1 přes 46 let sbírá data o Sluneční soustavě. Podle NASA se od roku 2012 nachází v mezihvězdném prostoru za hranicí heliosféry, čímž se stal prvním objektem vytvořeným člověkem, který se tak daleko vydal. V hlubokém vesmíru se pohybuje rychlostí okolo sedmnácti kilometrů za sekundu a nachází se ve vzdálenosti 24 miliard kilometrů.

Přitom na začátku mise to vypadalo, že sonda se do vesmíru ani nedostane. Server Space připomněl, že raketa, která zařízení nesla, téměř spotřebovala veškeré palivo před dosažením cíle. Od neúspěchu ji dělily pouhé tři sekundy.

Kde je Voyager právě teď?

Koho zajímá, kde se sonda zrovna nachází, může se podívat přímo na interaktivním webu agentury NASA.

Vše však dopadlo dle plánu, a o několik let později Voyager 1 pořídil první snímky tenkého prstence kolem Jupiteru. Po odhalení překvapivého vzhledu obří planety sonda získala i detailní snímky jeho měsíců Io, Europa, Ganymedes, Callisto a Amalthea a také nalezla dva nové měsíce Thebe a Metis. Díky ní vědci rovněž zjistili, že na Io jsou aktivní vulkány.

Další zastávkou sondy byl Saturn. I v tomto případě astronomy překvapily prstence obklopující planetu a objev více měsíců. Poté měla být původní mise u konce. Sonda však pokračovala v cestě napříč vesmírem.

V roce 1990 zachytila vzhled Země vzdálené šest miliard kilometrů. Zářivě modrá tečka v slunečním paprsku se stala jednou z nejikoničtějších fotografií pořízených ve vesmíru.

Úžasná cesta vesmírem mise Voyager:

| Video: Youtube

V mezihvězdném prostoru se nachází i sesterská sonda Voyager 2, která sice odstartovala dřív s cílem získat informace o planetách Uran a Neptun, ale nyní za jedničkou mírně zaostává.

Obě zařízení jsou podle The Guardian tak daleko od Slunce, že pro pohon už nevyužívají solární panely. Místo toho přeměňují teplo vznikající přirozeným radioaktivním rozpadem plutonia na elektřinu.

Vzkaz pro mimozemšťany

Jelikož NASA původně počítala s tím, že by se sondy mohly vydat do mezihvězdného prostoru, umístila do nich třiceticentimetrové pozlacené měděné disky.

Server Space uvedl, že obsahují zvukové nahrávky jako například volání velryb, rokenrolové písně Chucka Berryho i pozdravy v 55 jazycích. Také jsou na nich nahrané obrázky ukazující polohu Slunce, různorodost života na Zemi a manuál pro obsluhu sondy.

Co je nahrané na zlaté desce Voyageru 1?

| Video: Youtube

Vědci pozemské artefakty do sond umístili pro případ, že by na ně jednoho dne narazili mimozemšťané, které by zajímalo, odkud se vzaly.

Budoucnost sond

NASA doufá, že ještě několik let bude sbírat data z obou sond Voyager. I proto chtějí jejich software nadále vylepšovat. Inženýři však předpokládají, že zhruba za deset let budou zařízení natolik vzdálené, že komunikace s nimi už nebude možná.

Vědci zjistili původ tajemného signálu z vesmíru:

Deník The Guardian pak uvedl, že asi za čtyřicet tisíc let se Voyager 1 přiblíží poměrně blízko k hvězdě v souhvězdí Ursa Minor, zatímco Voyager 2 bude podobně daleko od hvězdy Ross 248 v souhvězdí Andromedy.