Co do počtu ubytoven patří Příbram ve Středočeském kraji mezi města s jejich největším počtem. Přispěla k tomu i bohatá hornická historie a potřeba horníky ubytovávat.

Nyní se do nich stahují hlavně jedinci, kteří místa proměnili v ghetta. Problémy se týkají zvláště lokality Pod Čertovým pahorkem, kde se nacházejí dva objekty ubytoven o velikosti standardního paneláku.

Co rozhodne volby v Příbrami? Lidi trápí strasti s ubytovnami

Jak by se k doutnajícím problémům postavili komunální politici? Příbramský deník oslovil všechna kandidující uskupení, odpověděla ale jen některá.

Podívejte se, kdo kandiduje na Příbramsku. Klikněte ZDE.

Lídr kandidátky ODS Miroslav Peterka by šel cestou vyššího monitoringu. „Ubytovny jsou složitější problém, protože jsou v majetku soukromých osob a město má legislativou svázané ruce. Může pouze provádět častější kontroly. Policie by měla být vůči nepřizpůsobivým občanům přísnější a možná by stálo za uvážení vybudovat zde kamerový systém,“ říká Peterka.

Současný místostarosta Martin Buršík, který vede uskupení Příbram 2030, by kromě monitoringu zapojil i hygieniky. Část řešení přitom vidí v pomoci lidem z ubytoven.

„Cestou ke zlepšení je přísné vymáhání pořádku policií a vynucování hygienicky únosného bydlení s pomocí krajské hygienické stanice – tedy alespoň do doby, než stát v rámci boje proti byznysu s chudobou změní zákony. Město by také mělo postupně navyšovat počet sociálních bytů a systematicky přestěhovávat nejméně problémové domácnosti s dětmi do různých částí města,“ uvedl Buršík.

Co udělat s problematickými ubytovnami v Příbrami? Podívejte se, jak hlasovali čtenáři Deníku: 

Kandidátka na příbramskou starostku za Piráty a Zelené Simona Luftová vidí řešení v posílení vymáhaní pořádku a přímé pomoci lidem, kteří v ubytovnách žijí slušně.

„Vedení města musí razantně jednat s provozovateli ubytoven, aby se negativní dopady na obyvatele v okolí minimalizovaly. Má-li se situace opravdu zlepšit, v první řadě bude nutné zavést časté hlídky městské policie, instalovat kamery a důsledně vymáhat pravidla soužití. Současně je důležité poskytnout pomoc těm lidem, kteří na ubytovnách žijí spořádaně. Město by jim mělo pomoct s přestěhováním do standardních nebo sociálních bytů různě po Příbrami.“

Odkoupení ubytoven?

Markéta Škodová, která je na druhém místě kandidátky Spojenců, by věc řešila předně možným odkoupením objektů ubytoven. „Kvůli nastavení legislativy ze strany státu nemá samospráva bohužel moc možností, jak rychle a efektivně problémy s ubytovnami řešit. Příbram k problému přistupuje, jak může – posilováním hlídek městské policie, zvýšenou intenzitou sociální práce či jednáním s provozovatelem. Ten se přitom k situaci nevyjadřuje, což je škoda.“

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Lídr hnutí Šance pro Příbram Vladimír Král na problém nahlíží více z hlediska prevence a systematické podpory lidí žijících v problematických lokalitách. „Je třeba správně nasměrovat asistenty prevence kriminality tam, kde je potřeba, a ve spolupráci s úřadem práce dostat osoby dlouhodobě nezaměstnané na trh práce, dát jim tak možnost společenského uplatnění s podporou vzdělání. Naopak vůči osobám, které odmítají integrační aktivity a vyvolávají napětí a problémy, je třeba zakročit s veškerým důrazem za využití zákonných restriktivních opatření. Zde je role města nezastupitelná. Osoby bez trvalého bydliště by se měly přimět k odchodu, i když nový zákon o přestupcích institut vykázání z obce nezná,“ uvedl Král.

Podle lídryně kandidátky SPD Petry Novotné je nutné přihlédnout ke skutečnosti, že v ubytovnách bydlí zpravidla sociálně slabší občané s rodinami a osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu.

„Je třeba tedy zvýšit hlídkovou činnost městské policie ve spolupráci s Policií ČR. Dále by stálo za zvážení u ubytoven instalovat bezpečnostní kamery. Ve spolupráci s úřadem práce by bylo vhodné najít zaměstnavatele, ochotné tyto osoby v rámci dotačních programů zaměstnat,“ sdělila Novotná.

Sloupek šéfredaktora Martina Rumlera: Jak jsme vybírali volební téma a co nakonec může rozhodnout 

close Šéfredaktor středočeských Deníků Martin Rumler. info Zdroj: DENÍK/archiv zoom_in Šéfredaktor středočeských Deníků Martin Rumler. Když jsme v redakci Deníku hledali cestu, jak zjistit témata, která v Praze a středočeských městech a obcích budou hrát nějakou roli ve volbách, zkusili jsme webovou anketu. A do začátku tohoto týdne jsme sesbírali přes tři tisíce odpovědí vás – našich čtenářů a hlavně voličů, kteří se 23. a 24. září vydají rozhodnout o podobě radnic na další čtyři roky.

Už při zběžném pohledu na průběžné výsledky bylo jasné, co dnes trápí obyvatele měst a obcí. Bez ohledu na pořadí to jsou doprava, dostupnost bydlení, (ne)dostupnost zdravotní péče, nebo počet míst ve školách a školkách.

Snažili jsme se v nich i se znalostí místních poměrů našich redaktorů vybrat pro to které místo to jedno zásadní. Jenomže váha všech se postupně měnila. Zatímco zpočátku se občas objevilo volební téma odrážející postoj k válečným uprchlíkům, ve finále se více a více objevovalo téma energetické krize a strachu ze sociální krize.

Ačkoli tedy nakonec najdete v našem výběru ve vašem okrese či městě třeba parkování jako v Mladé Boleslavi, divokou výstavbu jako v Berouně a Kralupech nad Vltavou, výstavbu sportovišť v Rakovníku či problém s bezpečností a pořádkem kolem ubytoven v Příbrami, vykukuje zpoza rohu cena energií, chudnutí a také to, jak se vedení radnic postaví k pomoci obyvatelům, na které zdražení zásadně dolehne.

Jsem přesvědčen, že ačkoli by všechny obce a města rády stavěly tu silnici, tu parkovací dům a jinde sportovní halu, projdou městské kasy velikou zkouškou, která ukáže, jak dobrými hospodáři byla minulá vedení a jak chytrými investory i sociálními pracovníky jsou povolební vedení radnic.

Zářijové volby možná ve vašem městě nerozhodne jedno konkrétní téma, ale zářijové volby určitě rozhodnou o tom, kdo bude z pozice starosty, radního či řadového zastupitele muset přijímat i nepopulární opatření, vysvětlovat, proč na to, či ono nejsou peníze a hlavně vymyslet jasnou a jednoduchou, přitom však účinnou, cestu, jak svým sousedům v rámci možností komunální politiky pomoci překlenout krizi a nedopustit ztráty bydlení, důvěry ve volené politiky a vůbec ve společnost.