Kdy začala Řeka úsvitu vznikat?
Podnětem ke zrodu básnické antologie 2017 byly mnohé dotazy autorů z předchozího poetického sborníku Řezbáři stínů, jehož se zúčastnilo devět desítek básníků. První literární příspěvky začaly přicházet již na začátku loňského podzimu.
Kolik tvůrců se této knižní vize zúčastnilo?
Uzávěrka byla sice 31. prosince 2016, ale téměř polovina všech básní se dostala na redakční stůl až po tomto termínu. Jak vidno, básníci nespěchají. Stojí však za připomenutí, že celkový počet spisovatelů dosáhl rovné stovky. Zajímavé je i to, že nejmladším autorem se stala teprve čtrnáctiletá Terezka Neradilová z Prahy, která ale letní prázdniny vždy prožívá v Oříkově u Sedlčan. Nejstarším básníkem byl Ladislav Muška z Ústí nad Labem, letos již dosáhl osmdesáti osmi let v plné tvůrčí síle.
Zařadil jste opět verše českých básníků, kteří žijí v zahraničí?
Ano. V básnických antologiích, jež na sebe volně navazují již pět let po sobě, se objevují verše českých poetů žijících v mnohých koutech světa. Jsou to většinou naši krajané vysokoškolsky vzdělaní, hlásící se i přes desítky let strávených v cizích zemích k rodnému jazyku i vlasti. V Řece úsvitu svou básnickou tvorbu předkládají literáti z USA, Německa, Francie, Švédska, Chorvatska, dokonce i jedna rumunská básnířka, jež žila několik let na Sedlčansku a k naší zemi přilnula tak bravurně, že i v češtině začala psát básně.
Co je podle vás největším přínosem básnických almanachů?
Jsem přesvědčen a jsem i trochu pyšný na to, že se v almanaších, jichž jsem směl být iniciátorem a také editorem, objevují talentovaní lidé české poetické scény, autoři bez rozdílu příslušnosti k onomu či jinému, když to řeknu obrazně, uměleckému klanu, nakladatelství, časopisům… Nezáleží na počtu vydaných knížek, ale na jejich básnické výpovědi. Protože dobrá báseň není ta, která používá velká slova, ale ta, jež na nás sáhne a osloví nás. Díky tomuto měřítku a nastavené laťce se v Řece úsvitu nacházejí tvůrci nejrůznějších civilních povolání. Jsou tu zastoupeni profesoři z vysokých škol, zahradníci, hlídači počasí i básníci, kteří se této múze věnují většinu svého života. Zároveň antologie tohoto otevřeného typu je dokumentem o současné české poezii nejenom počtem, ale i výpovědí.
Kde se konal křest knihy a jak vypadal?
Na slavnostní uvítání Řeky úsvitu přišlo do galérie Slovenského domu v Praze 1 v Soukenické ulici v pátek 29. června přes sto deset básníků a jejich příznivců. Pořad se protáhl téměř na tři hodiny, recitoval známý bard a propagátor poezie Mirek Kovářík, s ním přišel i rozhlasový redaktor Radek Bláha. Jednotlivé části pořadu prokládala harfenistka Zbyňka Šolcová svou hrou na královský nástroj. Pásmo zakončila nádhernou ukázkou z „Vltavy“.
Dočká se letošní sborník nového pokračování?
Zatím vše vypadá slibně. Bude-li touha básníků mapovat naši současnost i to, co nás trápí i povznáší, pokračovat, určitě vznikne nový básnický almanach 2018. Jen jeho název zatím zůstává ve hvězdách.
Karel Souček
