Kdo se festivalu zúčastnil, musel na hlavním pódiu v Estrádním sále KD zaznamenat moderátora Luďka Hrzala. Jak píše na oficiálních stránkách domovského rádia Bonton, svoje teenagerské roky prožil v osmdesátých letech, proto je mu nejbližší i hudba z téhle doby. Ve svém hudebním archivu má ale i jiné věci. Třeba kompletní rock gold hity ze 70. - 90. let a průběžně doplňuje i 40. - 50. léta a americký muzikál.

Jeho vazba na Příbramsko pramení z toho, že se zde narodil a mládí prožil jeho otec. Luděk Hrzal sám pak v příbramském Divadle Antonína Dvořáka zažil sametovou revoluci, když se studenty rozvážel letáky. Přímo k příbramské hudební scéně tento rodák ze Šumavy osobní vztah nemá. Podle svých slov ale má rád každou dobrou muziku.

Moderátora Luďka Hrzala jsme se zeptali, co čekal od 10. Big Beatového festivalu v Příbrami?

Byl jsem plný očekávání a na takových 70 procent se mi to očekávání splnilo. Velkým zážitkem pro mě byla kapela K.I.S., která na festival přijela až z Kopřivnice. A pak jsem byl po dlouhé době velmi zvědav na Bon Pari a potěšilo mě, že to kluci zvládli. Jen škoda, že se toho nedočkal Honzík Suku.

Co byste příbramskému Big Beatového festivalu popřál do budoucna?

Určitě opakovat. Kdyby se konal příští rok, risknul bych ho venku, ale to je věc pořadatelů. Je to těžké, když se plánuje festival rok dopředu.

Podobný názor na význam festivalu má Petr Vašina, bard příbramské hudební scény.

Co pro vás znamenal 10. Big Beatový festival?

Ojedinělou akci, která v Příbrami dlouho nebyla a jednoznačně chyběla. Jedna věc je příležitost si zahrát. Mě se to povedlo hned ve třech kapelách. Nejvíc mě ale potěšilo setkání s lidmi, které jsem už dlouho neviděl. Bylo jich moc. Třeba kluci z kapely Iris. Petra Cízlera jsem neviděl 25 let. Kamaráda Pepu Stupku, kterého ač bydlíme blízko od sebe, vídám velmi zřídka.
Co se týče ohlasů na muziku, jedny z největších byly na Match Boys a Tlakové Galoše, ale i ostatní byly fajn.

Další slovo patří pořádající agentuře Aleny a Mikuláše Peštových.

Co vás na festivalu nejvíc překvapilo?

Že se daly dohromady staré kapely po třiceti, pětatřiceti letech a zahrály to všechno krásně. Věříme, že si to užily s určitou trémou, s určitou nostalgií a vzpomínkou. Snad v tom budou pokračovat, občas se sejdou, zahrají si v Junioru, nebo jinde.
Chtěli bychom také poděkovat za spolupráci pražské agentuře, příbramským hasičům v čele s Martinem Poulíčkem. Také některým muzikantům, kteří nám bezplatně půjčili aparaturu.

Jaká byla návštěvnost festivalu?

V tisku a na internetu se vyskytly informace, že na festival přišlo přes 500 lidí. Pravda je, že 200 lidí byl součet pořadatelů a hudebníků, 100 lístků jsme rozdali sponzorům, kteří nám pomáhali s realizací. Regulérně prodaných vstupenek bylo jen 180, což bylo daleko pod původním očekáváním. Doplatili jsme na to, že nám mnoho lidí a organizací slíbilo finanční podporu a slib nedodrželo. Dalším negativním jevem podle mého bylo, že si návštěvníci mysleli, že 300 korun za vstupenku je moc. Když ale vezmeme v úvahu, že za to mohli vidět a slyšet 26 kapel, tak je to cena poloviční. Vzhledem k celorepublikovému průzkumu na regionální bázi, který jsme si nechali udělat, jsme mohli kalkulovat s cenou 600 korun. Chtěli jsme ale festival dělat pro lidi, bez výdělku. A jestli by nějaký byl, šel by na výrobu připravované knížky o hudebním dění na Příbramsku od 50. do 90. let. dvacátého století, bohužel…

Překvapily vás některé kapely?

Celý festival měl skvělou úroveň. Pokud na některou kapelu zapomeneme, tak se předem omlouváme. Výborné byly skupiny KEACH, Iris, Toys, Elevace, Uran Uran, Rock Wonder, Bon Pari. Kluci z K.I.S., kteří přijeli až z Kopřivnice, zanechali v Příbrami opravdu velký dojem. Dále Petr, Otto a já a Kpt. Nemo Band, Bardi, kteří už dělají muziku 40 let. Velmi nás překvapily Tlakové Galoše, jak zvukově, tak ve výběru skladeb. Svůj skvělý standard předvedla Gentiana a E!E. Zmínit bychom chtěli starší skupiny z vinárny Peklo, The Gemminy s Václavem Krejzou, Match Boys s Ivanem Koreným, sedlčanský Remix s Františkem Matouškem, nebo Rock Wonder s Drahošem Oláhem, Pakáš a Papavero, současná seskupení v nejlepší formě.
Dále big bandy, které hrály ve foyer Divadla Antonína Dvořáka. Příbramský Experiment měl před vystoupením jen dvě zkoušky, ale s takovými hráči jako Vlasta Rychtera, Karel Vršecký, Pavel Šťastný, Pavel Matoušek, Filip Burda, se přesto ukázal ve výborném světle.

Určitě by stálo zato, aby se Experiment scházel častěji. Je pravda že, Pavel Eliáš a Mirek Přibyl už mezi námi nejsou, ale vychovali na Příbramsku spoustu muzikantů a bylo by škoda, kdyby tento orchestr zanikl. Combo Jaroslava Hrabáka z Dobříše odvedlo také výborný výkon, stejně jako Taneční orchestr ze Sedlčan pod vedením Václava Calty, kde se potkala jak muzikantská omladina, tak střední generace i starší muzikanti. Perličkou, kterou jsme měli ve foyer připravenou, byli František Uhlíř Team z Prahy s vynikajícím bubeníkem Helešicem, který hned z Příbrami jel hrát na comebackový koncert v Redutě s Martinem Kratochvílem.

Mohl by se festival uskutečnit pod širým nebem?

Bylo by to krásné, ale technicky téměř nemožné. Nejvhodnější prostor je asi v příbramském letním kině. I když je teď nově zrenovované, těžko bychom tam našli zázemí pro 26 kapel.

Co vás na festivalu nejvíce potěšilo?

Je toho mnoho. Nejvíce pro nás znamenaly rozzářené tváře lidí, kteří se po dlouhé době setkali.

A je vám něčeho líto?

Toho, že nepřijeli novináři z regionálního tisku. Z Rožmitálu, Dobříše nebo Sedlčan. Přestože jsme je skrze naše mediální partnery zvali. Mohli napsat o kapelách, zástupcích svého města. Možná i proto máme denně mnoho dotazů ohledně fotografií a DVD z festivalu. Prosíme o trpělivost, DVD právě zpracovává Ruda Jurdák. Mělo by být k dispozici během 14 dnů. Fotografie na CD budou také k dispozici. Za fotografiemi je velká práce čtyř fotografů, kteří celou akci nafotili, fotografie vybírali a popisovali.

Budete s pořádáním Big beatového festivalu pokračovat?

Byli bychom rádi, kdyby někdo po nás s pořádáním Big beatového festivalu pokračoval. Je to nádherná myšlenka. Mohly by se jí ujmout větší organizace jako je Divadlo A. Dvořáka nebo samotné Město Příbram, Junior klub apod…