Skupina se jmenuje Axé Capoeira a vede ji v prostorách sokolovny Brazilec s přezdívkou Tartaruga - Želva. Chodí sem hlavně děti ve věku od šesti do sedmnácti let. Tartaruga byl trenérem v Brazílii a v rámci rozšiřování skupiny se vypravil do České republiky.
„Podle mě hodně lidí zatím ani neví, že se v Příbrami capoeira trénuje, takže jich chodí celkem málo, většinou tak do deseti lidí. Takže bychom rádi přivítali nové členy. Můžou se samozřejmě přijít podívat, o čem to vlastně je a zda by jim to vyhovovalo,“ řekl Petr Novák z příbramské Grupo Axé Capoeira. Sám se cvičením začal kvůli tomu, aby si zvednul fyzickou kondici, navíc mu capoeira připadá i hezká na pohled.
Základem capoeiry je bojové umění brazilských otroků původem z Afriky. Nemohli ho ale moc praktikovat, takže to maskovali jako tanec. Je to tedy spíš takové bojové umění s tanečními prvky a velkým důrazem na práci nohou. Ve své historii byla capoeira dokonce jeden čas v Brazílii zakázaná kvůli násilnostem a střetům gangů capoeiristů s policií. I jen její náznaky byly velice tvrdě trestány. Nakonec se z capoeiry stal hned po fotbale brazilský národní sport.
Cvičí se za rytmu nástrojů a za zpěvu, součástí jsou i rituální tance, hodně gymnastických prvků, je to hodně náročné na kondičku, přesto jí může cvičit každý bez ohledu na jeho fyzické dispozice. Capoeira může posloužit i jako sebeobrana, jejím hlavním prvkem je přeci jenom bojové umění. Nedílnou součástí je i životní filosofie a jak potvrdily zkušenosti z chudinských brazilských čtvrtí, capoeira pomáhá se začleňováním například dětí ze sociálně slabších skupin do společnosti. Jako sport má i preventivní úlohu ohledně v případě užívání drog nebo kriminality.
„Capoeira využívá více hudebních nástrojů, takovým základním je berimbau. Je to strunný nástroj, který někomu připomíná luk s vydlabaným melounem na konci. Další je buben atabaque a pandeiro, což je prakticky tamburína. Tyto nástroje určují rytmus a podle něj capoeiristé přizpůsobují rychlost boje,“ přiblížil capoeirista Petr Novák. Capoeira se dá rozdělit na tři druhy. Anngola, ta je hodně pomalá, nízko u země a záleží nejvíc na technice. Další je benguela, která se hraje víc nahoře a sao bento, které už je hodně rychlé a jde prakticky o boj jako takový.
„Tréninky začínají rozcvičkou a pak se postupně dělají různé sekvence, které se pak používají v rodě. Roda je kruh, kde spolu hrají respektive bojují dva capoeiristé a zkoušejí si různé prvky z toho, co se naučili. Zúčastňujeme se i soutěží, které se konají různě po Evropě. Tento týden je například jedna taková v Turecku,“ doplnil Petr Novák.
Internetové stránky skupiny www.axecapoeira.cz.
