Letos jste se vrátili k Podskalákovi. Proč?
Ano, vrátili. Zdálo se nám, že to výročí bychom měli oslavit tak nějak vesele. Já jsem vlastně s Podkalákem začínal tady Na Skalce, asi v roce 1967, hrál jsem Václava. A právě proto jsem si vzpomněl, že ta hra je skutečně pěkná, zábavná a melodická, tak z toho důvodu jsme si vybrali právě ji.
Budete ještě k výročí lesního divadla Na Skalce pořádat něco výjimečného?
No, naplánovali jsme z toho důvodu šest vystoupení, ale letos už víc hrát nebudeme. Představení tu ještě v rámci oslav Příbrami plánuje příbramské divadlo, čenkovské divadlo a další, kteří chtějí oslavit výročí v přírodě. Dříve jsme hrávali pohádky pro děti, to ještě v době, kdy Kovohutě měly jeviště. Dnes už to není, tak děláme jen to letní představení. Máme ale v režii Dožínky v Obecnici a další společenské akce.
close
info
Zdroj: Markéta Jankovská
zoom_in
Schází spolku některá věková skupina nebo určitý typ postavy?
Určitě. Ono, nahradit člověka jako byl zakládající člen pan Kunický, který se postaral o zbudování tohoto krásného prostředí, nahradit nelze. Ve spolku bývalo spousta lidí z Podlesí, z Obecnice…my na ně rádi vzpomínáme a je nám líto, že už nejsou mezi námi. Získat takovéhle herce se nám už nepovede, ale nakonec se nám povedlo pár mladých kluků, hasičů z Obecnice, zapojit.
Stane se třeba, že někoho potkáte a řeknete: „Ty máš talent, pojď k nám hrát."?
Pokud vidíme někoho mladého a schopného, nabídneme. Buď přijme nebo ne. My totiž vybíráme ty role podle typu člověka, nemůžeme si dovolit každého předělávat, na to zas není tolik času. Každý má své zaměstnání, spousta lidí na zkoušky dojíždí…
Co byste divadlu Na Skalce popřál do dalších let?
Aby se mladí zapojili ve větší míře a aby udrželi ten trend, který tady je, aby se hrálo, aby to nějak vypadalo, aby se to udrželo pro další a další generace. Aby byli spokojení diváci i herci a aby se herci na zkouškách dobře bavili. To je v téhle herecké „rodině" hodně důležité.
