Mimo jiné připomíná sto let od uvedení celosvětově úspěšné Čapkovy hry R.U.R. (Rossum´s Universal Robots), pro niž autorův bratr Josef vymyslel slovo, jež pak čeština dala celému světu: robot.

Ředitel památníku Zdeněk Vacek, který je i autorem výstavy, připomněl, že stovku Rossumovi roboti, jimž už tehdy Čapek vdechl schopnosti myslet a učit se, oslaví v listopadu. Mimochodem – tehdy šlo vlastně o Čapka, který prakticky teprve vstupoval do širšího povědomí kulturní veřejnosti. Právě úspěch inscenace R.U.R. ho, dá se říci, katapultoval ke slávě.

K vidění je v rámci výstavy mimo jiné původní propagační figurka robota z dvacátých let minulého století opatrovaná rodinou Josefa Čapka, jejíž zdigitalizovaná podoba provádí dětské návštěvníky virtuálním kvízem prověřujícím znalosti z oblasti robotiky.

Nechybí však ani robotický objekt o několik generací mladší, vytvořený Michaelem Stránským, který je také autorem už roky oblíbeného Patníku Dášeňky v zahradě památníku. Vily v lokalitě Na Strži, jež je skutečně spjata s nejšťastnějšími dny Čapkova života po boku herečky Olgy Scheinpflugové, ale i s koncem literátovy pozemské pouti. Tentokrát Stránský vytvořil plastiku z kovu, porcelánu a dřeva.

Nechybí však třeba ani historické fotografie či další doklady, které dokumentují, jak jedna z nejslavnějších českých divadelních her vstupovala do života. Vacek v té souvislosti upozorňuje nejen na materiály z Evropy, ale třeba i na reprodukce záběrů z Knihovny Kongresu USA.

Ty ostatně jsou součástí výstavy plným právem – a to nejen kvůli popularitě, jíž se Čapkova hra v zámoří těšila. Její loutková verze se dokonce stala součástí vládního projektu na podporu nezaměstnaných, tvořícího součást programu New Deal na ozdravení ekonomiky postižené hospodářskou krizí třicátých let.