Hraje se tento pátek a sobotu, pak ve čtvrtek 4. července, v pátek 5. července a v sobotu 6. července. Začátek představení je vždy ve 21 hodin. Na přírodním jevišti pod širým nebem a korunami stromů se blýsknou jak jinak než ochotníci Divadelního souboru Skalka.

Na lesních divadelních prknech, tedy spíš na trávě, už roky vídáme známou postavu Bohouše Svobody z Obecnice.

Jak a kdy vůbec divadlo vzniklo? „Lesní divadlo bylo objeveno v roce 1946 novopodleskou mládeží a poté upravováno až do dnešní podoby. S budováním začínal divadelní spolek mládeže (Junáků) z Nového Podlesí, posléze pokračoval od roku 1953 divadelní kroužek ZV ROH Kovohutě Příbram a dále současný Divadelní spolek Skalka. Asi vám bude jasné, že šlo o stejné ochotníky, jenom někdy přicházeli ti mladší a někteří odcházeli hrát do ochotnického nebíčka. Vzpomínáme na všechny naše kamarády ochotníky s láskou a rádi," zamýšlí se Bohouš Svoboda, známý mezi Příbramáky také jako komentátor společenských akcí.

„Napočítal jsem z krásných kronik Pepy Kunického, že v 75 hrách se ochotnického života spolku účastnilo přes 125 ochotníků ve větších rolích a ostatní v komparsu si neodvažuji ani odhadnout. V nápovědní budce se vystřídalo 15 lidí, k tomu světla, zvuk, výprava. V současné době režíruje naše hry Josef Hudeček a my doufáme, že pod jeho režijním vedením (cituji z kroniky): budeme dávat sobě i svým příznivcům co nejvíce radosti, dobré pohody v krásném lesním divadle a tím nést dál odkaz, který ochotnickému divadlu dali jejich předchůdci," dodává Bohouš Svoboda.

Něco o hře Kdosi brousí nad PaďousyAutor Zdeněk Kozák byl asi při jejím sepisování inspirován Janem Drdou a jeho Dalskabáty. Díky pohádkovým postavám je hra trochu nadčasová, i když je spíše pohádkou pro dospělé. Ale i dnes je svět zaplaven lží, falší, přetvářkou, hrabivostí, lakotou, nenávistí, nesnášenlivostí, nevěrou, pýchou a kariérismem a peníze, moc a pohodlný život jsou stále velkým lákadlem. Hra ukazuje v pekelné nadsázce, kam až může zajít byrokracie, ale i to, že solí života je poctivost a láska, která nakonec zažene pekelnou moc a lidé mohou zase normálně lidsky hřešit. Bohouš Svoboda