V říjnu letošního roku byl slavnostně zahájen provoz nového komunitního Centra Lukáš. Sídlí v přízemí budovy, kde se nachází i Městská knihovna Sedlčany, k jejímuž 125. výročí založení bylo otevřeno. O jeho vzniku, koncepci i využití jsme si povídali s vedoucí sedlčanské knihovny Blankou Tauberovou.
 
Kdy a v čí hlavě se nápad komunitního centra začal rodit?
Od začátku provozu knihovny v nových prostorách v roce 2001 bylo jasné, že nám chybí prostor pro přednáškovou činnost. Na podzim roku 2003 se „narodil“ komunitní projekt Lukášek a vyvstala potřeba prostoru pro setkávání. A tak se zrodil nápad, musím přiznat, že to bylo v mé hlavě.
 
Co bylo při realizaci centra nejtěžší?
Říci si, že vlastně nepotřebujeme tak veliké skladové prostory a hodně věcí už zřejmě nikdy nepoužijeme. Všechno začalo tím, že nás koncem loňského roku oslovil anonymní dárce s tím, že se mu líbí naše komunitní aktivity a pokud máme nějaký zajímavý projekt, že by ho podpořil částkou sto tisíc korun. Se starostou Jiřím Burianem jsme se domluvili, že peníze použijeme právě na vybavení komunitního centra. Na stavebních úpravách včetně sádrokartonových příček, nové elektroinstalaci, osvětlení, zakrytí potrubí či položení lina se finančně podílela sedlčanská radnice, stotisícová částka na kompletní vybavení však nestačila. Další prostředky získala knihovna z programu Senioři vítáni Nadace Open Society Fund a o další granty na dovybavení budeme žádat i v příštích letech.
 
Jaké prostory jste pro centrum tedy využili?
Místnost v přízemí, kde byl původně sklad knihovny a zároveň vchod do kotelny. Nutno říci, že se nejednalo o sklad knih, ale hlavně nábytku a jiného materiálu.
 
Jaká je koncepce centra? Pro jaké aktivity je určeno?
Centrum je určeno každému jednotlivci, organizaci i instituci. Prostě všem, kteří mají nějaký smysluplný záměr, jenž chtějí představit či nabídnout široké veřejnosti. Je pro všechny, kteří se chtějí učit a poznávat nové věci, souvislosti, dovednosti a nechtějí být sami. Mělo by být hlavně místem setkávání, poznávání, pohody a rodinné atmosféry.
 
Jaké tipy pořadů a setkání se v něm budou konat?
V prostorách se budou konat přednášky a besedy, různé druhy setkávání či výstavky. Hezké by bylo, kdyby si například zahrádkáři řekli, že se jim letos urodila krásná jablka a udělali by k tomu výstavu. Nebo si nějaká starší dáma vzpomene, že dnešní mladá generace už ani neví, jak se zašívají třeba takové ponožky a maminkám či dětem to předvede. Dobrým a smysluplným nápadům budou dveře komunitního centra vždy otevřené.
 
Je využíváno již nyní, krátce po otevření?
Ano. Centrum je otevřené teprve necelý měsíc a už se v něm uskutečnily zhruba dvě desítky různých akcí a aktivit. Koná se zde cyklus besed pro veřejnost nebo Dámský krajkový klub, který je otevřen každé úterý od 15 do 18 hodin. Dvakrát týdně se setkáváme nad kreslením, poslední pondělí v měsíci může přijít každý, kdo se zajímá o fotografování. Pro aktivní seniory jsme otevřeli základní kurz Trénování paměti. O ten je takový zájem, že další zahájíme hned v lednu a mohl by se konat i pro postižené spoluobčany.
 
Jaké plány máte s centrem do budoucna?
Komunitní centrum musí hlavně tvořit a využívat občané města. Mělo by reagovat i na jejich potřeby, nálady, přání. Soukromě bych si přála, aby lidé a různé neziskové organizace či spolky pochopili, že je to náš společný prostor, a že má velikou výhodu - je neutrální. To je totiž pro některé skupiny našich spoluobčanů velmi důležité a pro některé aktivity dokonce nutné.