Všímá si bitev, kterým Radecký velel, ale přibližuje i dobové zbraně a bojové taktiky. Přináší dokumenty o životě v monarchii na přelomu 18. a 19. století. Potrvá do 2. října a jejím posláním je upozornit veřejnost na osobnost Radeckého při příležitosti 250. výročí jeho narození v třebnickém zámku nedaleko Sedlčan, kde prožil i část svého dětství.
Zazněl Radeckého marš
Vernisáž výstavy se stala v pátek 17. června součástí letošních Městských slavností Rosa. Důležité mezníky v životě Radeckého na ní připomněli ve svých vystoupeních ředitel sedlčanského muzea David Hroch, starosta Sedlčan Jiří Burian a další hosté. V nastudování čtyř místních mladých muzikantů zazněla také náročná skladba Radeckého marš, pochod složený Johanem Straussem starším na počest vojevůdce v roce 1848. Pořadatelé zvolili pro slavnostní příležitost nápadité občerstvení - podávaly se telecí řízky. Jak David Hroch připomněl, byl to právě Radecký, kterému zachutnaly u císařského dvora a díky němu se tato pochoutka dostala do Čech.
Ředitel muzea upozornil návštěvníky na zajímavosti, které najdou na deseti panelech i ve vitrínách a také na jedinečný exponát - repliku funkčního děla zapůjčeného Klubem vojenské historie v Terezíně. „Klub nám poskytl i jednu figurínu pěšáka z doby napoleonských válek," dodal. U vystavené uniformy bubeníka zase doporučil, aby si přečetli i jeho stručný příběh. „Předměty jsme si zapůjčili také z Brandýsa nad Labem, kde je zajímavá expozice věnovaná poslednímu období habsburské vlády u nás, z odbobí nástupu Karla I., posledního císaře. Z tohoto muzea máme například repliku štítu," uvedl mimo jiné.
Dobové hodinky, brýle, mince…
Na zahájení výstavy přijel také Josef Velfl. Na otázku, čím konkrétně Hornické muzeum Příbram, jehož je ředitelem, do expozice přispělo, zareagoval: „Poskytli jsme informace o životě maršála Radeckého z publikace, kterou jsem pro Krajský úřad Středočeského kraje před několika lety zpracovával. Zapůjčili jsme také několik trojrozměrných předmětů, které adjustovala pracovnice našeho hornického muzea Klára Posekaná. Například to jsou dobové hodinky, brýle a mince," podotkl. „Osobně si myslím, že Radecký je v historii českého vojenství nedoceněná osobnost. Velel při významných bitvách, dosáhl těch nejvyšších vyznamenáních, účastnil se řady bojů, které rozhodovaly i o dalším uspořádání tehdejší Evropy. Pokud mě paměť neklame, tak jsme v historii českého vojenství měli pouze dva vojáky, kteří dosáhli hodnosti maršála. Kromě Radeckého získal tuto hodnost Karel Janoušek. Ten jako velitel našich leteckých sil sloužil ve 2. světové válce ve Velké Británii," upozornil Velfl.
close
zoom_in
Konferece, odhalení desky a čepobití
Výstavu v muzeu pozitivně zhodnotil architekt Jan Bárta, předseda Spolku Radecký Praha, který usiluje o obnovu pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí. „Je velmi hezká, podařilo se shromáždit řadu zajímavých materiálů, některé z nich jsou vzácné. Do Sedlčan se s členy spolku a dalšími nadšenci pro historii vrátíme 3. listopadu, kdy bude v Kulturním domě Josefa Suka vědecká konference, kterou připravuje Státní vědecký archiv Praha a v pátek 5. listopadu se uskuteční v Sedlčanech další významná akce, při níž odhalíme na budově muzea maršálu Radeckému pamětní desku. Předtím dojde u kostela sv. Martina kolem desáté hodiny k nástupu vojenských historických jednotek, následovat bude mše a po bohoslužbě půjde průvod kolem 11. hodiny k muzeu, po odhalení desky plánujeme u morového sloupu čepobití – nastoupí vojáci a budeme jim předávat medaile," nastínil program předseda Bárta. Chybět v listopadu při této akci by neměl ani Jaroslav Steinbach, který při zahájení výstavy přijel v uniformě 14. dragounského pluku knížete Alfreda Windischgrätze. „Se Spolkem Radeckého spolupracujeme. Monarchie a doba, v níž žil Radecký, mě zajímá od dětství. Je to postava české historie, která byla léta opomíjená. Jeho přínos na poli válečnictví byl téměř zapomenut," podotkl.
Na vernisáži zaznělo také to, jaká je to škoda, že noví majitelé třebnického zámečku nedovolí alespoň turistům, aby nahlédli do vstupní haly, kde je umístěná deska připomínající narození Radeckého 2. listopadu 1766. Její podobu si mohou prohlédnout jen na fotografii – jako jeden z dokumentů výstavy. Marie Břeňová
