Petr Sůsa má za sebou nesmírně piplavou práci. Rozhodl se totiž, že jeho jubilejní 2500. obraz se bude lišit od ostatních. Jako námět si vybral záhadně usmívající se Monu Lisu – nejslavnější obraz Leonarda da Vinciho. Za materiál zvolil obyčejnou rýži. Pravda, musel ji obarvit. Výsledek nesmírného snažení a hry se statisíci zrnek nám přiblížil v rozhovoru. Kromě jeho nejbližších a spolupracovníků byl Příbramský deník první, komu ho představil.
Pustil byste se do něčeho podobného znovu?
O tom neuvažuji. Skládat zrníčko po zrníčku bylo dost náročné. Spočetl jsem, že je jich tam přibližně 45 tisíc.
Jaké množství to představuje?
Spotřeboval jsem kilo a půl rýže.
Proč právě Mona Lisa?
Protože je to tajemná, záhadná a nejznámější žena.
Viděl jste někdy originál?
V Louvru jsem sice byl a v obrazárně jsem viděl spoustu obrazů, ale protože na Monu Lisu bylo speciální vstupné, koupil jsem tenkrát raději dětem bonbony.
Kdy jste namaloval první olejový obraz?
Bylo to v květnu 1980.
Vyzkoušel jste v průběhu sedmadvacetileté tvorby také jiný materiál než olej a plátno?
Maloval jsem na sklo, dřevo, plech, na zrcadlo, na stěny i na strop. Jako doplňkový materiál jsem použil například piliny, ale tohle byl zcela mimořádný pokus.
Chystáte nějakou výstavu?
Během květnového pochodu Praha-Prčice budu mít výstavu v sále v Prčici.
Bude tam i ten rýžový obraz?
Ještě nevím. Rýže je na desce přilepená tapetovým lepidlem, ale stejně se obávám, že je příliš křehký a mohl by se poškodit.
Je prodejný?
Asi se s ním nerozloučím.
Kam nejdál se vaše obrazy dostaly?
Jsou v šestnácti cizích zemích světa. Nejdále v Japonsku, Austrálii, Americe…
Vlastní je také nějaké známé osobnosti?
Nejvíc mých obrazů určitě má zpěvačka Eva Pilarová – všech pět je s náboženskou tématikou, po jednom obrázku mají například herec Miroslav Donutil, Josef Náhlovský, Vlasta Kahovcová, Václav Postránecký…
