Pekař roztápěl v chaloupce z Mašova starou pec, aby v ní upekl do zlatova bochníčky chleba, v mlýně si mohly děti vyzkoušet malování kraslice nebo se podívat, jaké pěkné výrobky lze udělat z kukuřičného šustí. Včelař odléval z vosku svíčky, jinde se zase pletly pomlázky z vrbového proutí. V sobotu a v neděli se podle slov průvodkyně měly ukázky rozšířit o vinutí perlí a vyřezávání píšťalek.

Andrea Nováková z Vysokého Chlumce, vyrábějící keramiku, má s předváděním řemesla, kterým se zabývá celá rodina, bohaté zkušenosti. Návštěvníkům dokáže srozumitelně a stručně o odlévání hmoty do forem a dalším postupu vyprávět. Pozorné posluchače našla také v Markovi a Šimonovi ze Štěchovic. „Vezmeme sádrovou formu a do ní nalejeme hmotu. Není tedy v hroudě, jako to znáte například z pohádky Tajemství staré bambitky, kde hrčíř točil výrobky na kruhu. Chcete mi pomoct? Pozor, ale hrnčířina je špinavá práce," vyzvala kluky. Jeden z nich hned odložil pomlázku, kterou si koupili na pondělní koledu. „Formu necháme stát, sádra si bere postupně z hmoty vlhkost a vzniká z ní skořápka. Když je dost silná, tak tekutý zbytek hmoty vylijeme zpátky. Potom formu otevřeme a zbytek oškrábneme – s tím mi také pomůžeš?" obrátila se na nového pomocníka Andrea.

Ukazovala, jak se odlitek zabrousí, vyhladí, udělá na něm glazura, do které lze udělat obrázek nebo nápis. „Nemáme žádné šablony, všechno děláme ručně – písmenko po písmenku, čárku vedle čárky," poznamenala s tím, že výrobky se pálí v elektrické peci při teplotě 1230 stupňů, kdy glazura zhnědne…

Jana Grossová také není ve skanzenu poprvé a kukuřičným šustím dokáže ozdobit vajíčka, udělat postavy lidí i zvířat. „Vloni při tropickém létě jsem nesebrala z kukuřice ani lísteček, kdybych neměla zásobu z předchozích let, neměla bych tady z čeho dělat," poznamenala. Pozornost poutají i krásně děrované kraslice Radky Jirsové z Vysokého Chlumce. U jejího stolku měly děti možnost si vzít barvy, štětce a kraslici si ozdobit a odnést domů. Pochválila šikovnost děvčátek Ludmily a Anežky, které se k této činnosti nedaly dlouho pobízet a práce jim šla od ruky. Učitel včelařství Miroslav Dvořák z Olbramovic je patřičně pyšný na rodovou tradici sladkého řemesla, která prý sahá až do roku 1652. Na talířku měl krajíce namazané máslem a medem, Názorně ukazoval, že včelích produktů je daleko víc a že z včelího vosku jdou udělat nejrůznější svíčky. Marie Břeňová