Už jste v Březnici někdy vystavoval?
Minulý rok jsem zde prezentoval malou ukázku své tvorby v rámci výstavy fotografií mého otce MUDr. Ladislava Velebného v březnickém infocentru. Před lety jsem měl ještě malou výstavu fotografií spolu se svou poezií v prostorech místní základní školy.
Takže máte k tomuto kraji blízký vztah?
Ano, v Březnici jsem vyrůstal a žil do svých devatenácti let. Vyšel jsem zde základní školu, chodil s rodiči na koncerty Březnických hudebních večerů a rád na kole poznával malebné okolí.
Podle jakých kritérií jste fotografie na výstavu vybíral?
Jednak podle doporučení otce, co by mohlo obyvatele Březnice a návštěvníky infocentra zajímat, ale hlavně podle mých zájmů a inspirací ve fotografii.
Jsou z poslední doby nebo spíše průřez tvorbou?
Tak i tak. Na některých snímcích ještě skoro „nestačila oschnout barva“, ale spíš jsem se snažil o určitý průřez svou fotografickou tvorbou.
Líbí se vám výstavní prostory knihovny a infocentra?
Prostory knihovny jsem navštívil pouze několikrát, ale oceňuji na nich relativní velikost a hlavně prosvětlenost prostoru.
Kdy jste se začal věnovat fotografování a co vás na této činnosti nejvíce přitahuje?
Fotografování jsem se začal věnovat již na základní škole, kdy jsem sbíral dovednosti díky svým vzorům, kterými byli můj bratr Richard a otec Ladislav. A co mne na fotografování nejvíce přitahuje? Když se mi v dobách studií na příbramském gymnáziu v temné komoře v misce s vývojkou objevovala na fotografickém papíru má oblíbená témata - spolužačky ze školy. I nyní v digitální fotografii je pro mne výzvou a inspirací zobrazování dívčí krásy.
Jaká témata tedy zachycujete nejraději?
Nejraději fotografuji lidi, hlavně dívky (portréty, akty). Také osoby z kultury, především na koncertech, divadelních prknech, literárních večerech nebo i na ulicích. To souvisí s mým dalším zájmem, tedy kulturou. Působím v divadelním souboru Sofranza v rámci plzeňské neprofesionální scény Dialog a v klubu mladých a nezavedených autorů Asonklub Plzeň o.s. Dále rád fotografuji město Plzeň jako svůj současný domov, přírodu a zvířata v plzeňské zoo a také cizí kraje (Tunisko).
Karel Souček