Ředkvičky se vysévají na záhon brzy na jaře (zhruba od přelomu března a dubna), pokud jsou teploty nad nulou, často i dříve, nebo pak opět na podzim. V letním období ředkvička nevytváří bulvy, ale místo toho vybíhá do květu. Pokud se ředkviček nemůžete vzdát ani přes prázdniny, musíte si obstarat speciální odrůdu vhodnou i pro toto období (například ´Tercia´ nebo ´Lada´).

Malé pěstitele určitě potěší, pokud společně vyberete ředkvičky různých barev a tvarů. Vhodná je sněhově bílá ´Blanka´, podlouhlý bílý ´Rampouch´, podlouhlá červenobílá ´Slavia´nebo kulatá celočervená ´Prima´. Ředkvičkám vyhraďte osluněný záhon s propustnou, na živiny bohatou půdou, ne však čerstvě vyhnojenou. Semínka vysévejte nepříliš na husto a asi jeden centimetr hluboko. Poté přihrňte zeminou a zlehka přitlačte. Pro průběžnou sklizeň je dobré dosévat další řádky zhruba po týdnu.

V rámci různých oslav či festivalů se v komunitních zahradách potkávají nejen sousedé, ale lidé z celé čtvrti.
Komunitní zahrady rostou jak houby po dešti

„Ředkvičky si rozumí na stejném záhoně s fazolemi, jahodníkem, ale také s mrkví nebo petrželí a s nejrůznějšími druhy salátů. Nevysévejte je však raději do blízkosti okurek,“ radí Aneta Blahušová, propagátorka k přírodě šetrného zahradničení a autorka publikace Zahrada žije – Zahradničíme s dětmi.

Ředkvičky rostou velmi rychle, obvykle si na nich malí zahradníci pochutnají zhruba už za čtyři týdny od výsevu. Nejkřehčí a nejchutnější ředkvičky musí vyrůst poměrně rychle. Pokud je necháte na záhoně příliš dlouho, dřevnatí a hodně pálí, po dlouhých deštích naopak praskají. Kvalitní bulvičky se nevytvoří ani při nedostatku světla, nebo pokud vyseté rostlinky špatně vyjednotíte a necháte růst příliš hustě. K uskladnění se příliš nehodí, nejlepší je sníst je hned po sklizni, dokud jsou krásně šťavnaté a čerstvé.

Hrášková úroda

Sladký hrášek je jedním z nejjednodušších druhů zelenin, které je možné na zahradě vypěstovat, a výborně se hodí pro malé zahradníky. Kromě hrášku dřeňového se dá vyzkoušet také hrách cukrový, který se konzumuje v podobě ještě nezralých, celých křehoučkých lusků, zrnka se nevylupují. Hrách setý snáší chlad, dá se tedy vysévat přímo na záhon velmi časně, už od druhé poloviny března.

V dobrých podmínkách vyklíčí už za dva týdny. Sklizeň prodloužíte, pokud hrášek budete vysévat ve dvoutýdenních intervalech, lze rovněž střídat odrůdy. Poslední výsevy hrachu se dají provést ještě ve druhé polovině prázdnin, do uzrání potřebují rostliny asi 12 týdnů. Hrách je nicméně dlouhodenní rostlinou, to znamená, že za dlouhých teplých dnů sklidíte o něco méně lusků. Hrách je luštěnina, která je naprosto nenáročná na půdní podmínky. Nesvědčí mu však půda studená a mokrá ani přehnaně suchá.

Žádné zázračné pilulky na hubnutí neexistují. Základem je vždy energetická rovnováha, kterou dosáhnete pohybem a vhodnou stravou.
Fit na zahradě: Desatero do plavek aneb rady od zkušené cvičitelky

Semena hrachu vyséváte nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 cm. Jednotlivá semínka umísťujete po jednom do hloubky přibližně 5 cm.

Hrášek je opravdu nenáročná rostlina. Vzešlé rostlinky jsou otužilé a snáší i mírný mráz, nicméně hrách nejlépe prospívá při teplotách kolem 15 °C. Zalévat nemusíte příliš často, aby ale byly lusky dostatečně šťavnaté, nesmí půda zcela vyschnout. Rostlinám můžete připravit oporu, aby se nám lépe sklízelo: stačí po stranách záhonu zapíchat laťky a mezi nimi natáhnout několik řad provázků nebo pletivo.

Měsíční jahůdky

Měsíční jahodníky plodí od jara až do prvních mrazíků. Nejsou sice příliš velké, jejich sklizeň je tedy pracnější, výhodou ale je, že svým vzhledem, chutí a vůní se velmi blíží lesním jahodám. Nemnoží se vytvářením výběžků, nové rostliny se získávají dělením velkých trsů nebo pěstováním ze semene. Pokud si jahůdky nechcete sami předpěstovávat, kupte si koncem jara už vzrostlé sazenice. Semínka měsíčních jahod se vysévají zhruba v únoru až březnu do připravených nádobek, při pozdějším výsevu začínají rostliny plodit většinou až dalším rokem.

Sazeničkám potrvá asi deset týdnů, než pořádně vyrostou, takže na záhon nebo do venkovní nádoby je budete moci přemístit ve chvíli, kdy mají zhruba tři pravé lístky (tedy takové, které se podobají listům dospělé rostliny). Jednotlivé rostliny nejsou příliš velké, můžete je tedy sázet poměrně hustě, ve vzdálenosti zhruba 25 cm od sebe. Pokud sázíte jahůdky do květináčů, je vhodné použít nádoby samozavlažovací. Nejoblíbenější odrůdou je zřejmě tradiční německá ´Rujana´, v nabídce je také ´Temptation´ nebo žluté jahůdky stáleplodíci ´Yellow wonder´.

Bylinky se dají sbírat téměř po celý rok, ty nejaromatičtější nasbíráte zhruba od května do září.
Bylinkový ráj pro malé zahradníky: nasušte si léto do zásoby

Měsíčním jahodám můžete vyhradit celý záhonek, ale výborně se hodí i jako obruba po jeho okrajích. Vyhovuje jim propustná, mírně kyselá zemina a místo s dostatkem slunečního svitu. „Na rozdíl od klasických velkoplodých jahod snesou měsíční jahodníky i polostín, proto je můžete vysázet také pod ovocné keře. A zvládnou to i v květináčích třeba na balkoně nebo na zápraží domu,“ připomíná Anita Blahušová.

TIP: Záhonek pro podzimní úrodu

Ještě na sklonku prázdnin mohou děti na uvolněné záhony společně vysít zeleninu pro nadcházející podzimní sklizeň. Nejvhodnějšími pro podzimní výsevy jsou rostliny s krátkou vegetační dobou, tedy ředkvička nebo nejrůznější saláty. Úrodu budou mít malí zahradníci v tomto případě velice rychle, v řádu týdnů. A i kdyby zelenina plně dorůst nestačila, můžete ji spolu s dětmi sklidit v mladším stadiu, jako zdravou a navíc křehkou a chutnou baby zeleninu.

Pro podzimní výsevy se hodí například kozlíček polníček, štěrbák, listové saláty i hlávkové saláty, špenát nebo mangold či rané ředkvičky. Zajímavou obměnou ředkviček můžou být veliké japonské ředkve, ty mají ale delší vegetační dobu než ředkvičky, a je tedy nutné je vysít již začátkem srpna.