Jaké osobní kvality musí mít člověk, aby se stal archivářem?
Tato práce předpokládá archivní nebo historické vzdělání. Samozřejmě je předpokladem zájem o materiály, trpělivost mohli bychom říci „sicflajš“, samozřejmě poctivost a také chuť na sobě pracovat neustále se vzdělávat.
Měl jste tyto předpoklady už jako kluk? Snil jste jako malý, že se jednou budete ‚hrabat‘ v archivu?
Ne, neměl, byť jsem měl od mládí sklony k humanitním disciplínám. Myslím si, že málokteré dítě chce být od dětství archivářem spíše popelářem, letcem, policistou…
A kdy se u vás tedy objevila ta trpělivost, láska ke všemu starému?
O staré písemnosti a knihy jsem měl zájem už jako dítě, to ano. Rodiče měli široký přehled a velkou, dobře zásobenou knihovnu.
Jako laik si představuji, že přijdete do práce a celý den se probíráte ve starých zaprášených papírech… Je to tak?
Víceméně ano. Když jsme se přestěhovali do nové budovy na Chodovci, vystihla to nejlépe naše uklízečka, která nás zvědavě okukovala a pak se zeptala: ‚Panovia, čo to tu vlastne robíte? Staré špinavé papiere a za to vás platia?!‘ Je fakt, že archivařina je často dost špinavá práce.
Pracujete tedy v rukavicích?
Ne, dnes to není nutné. Archiválie procházejí dezinfekční komorou, kde jedovatý plyn zahubí všechny plísně a hmyz. Předtím navíc projdou odprašovnou. To ovšem neznamená, že už nejsou více špinavé. Dříve bylo běžné, že plísně patřily k ‚pracovním úrazům‘.
Mohu za vámi přijít do archivu, že bych ráda sestavila rodokmen?
Přijít můžete, rádi vám pomůžeme, poradíme. Musíte ovšem počítat s tím, že pokud nejde o úřední úkon, jsou služby archivu zpoplatněny dle ceníku, který je k vidění na stránkách našeho archivu. Samozřejmě platí zákon o ochraně osobních údajů, takže musíte doložit, že hledané osoby jsou vaši příbuzní, nebo mít písemné ověřené svolení dotyčné rodiny.
S jakými životními příběhy jste se v archivu setkal?
Těch je celá řada… Kromě jiného řeším agendu žádostí o státní občanství, dohledávání materiálů k žádostem o náhradu za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi, jistým způsobem se nás také týkaly žádosti šlechticů kvůli restituci majetku..
Měli jste pro šlechtice dobré zprávy? Navrátil některým stát díky vašemu pátrání majetek?
My neprovádíme konečné zhodnocení materiálů, my je jen vyhledáváme. A protože mnoho kauz je ještě živých, k tomuto tématu bych se raději nevyjadřoval.
Stává se při vašem pátrání v archivu, že příbuzné překvapíte nebo dokonce šokujete?
Ano, z ciziny například žádal muž o české občanství podle své matky. Uvedl, že byla třikrát vdaná. Ale z pramenů vyplynulo, že vdaná byla sedmkrát. (smích)
Co vás na této práci nejvíce baví? Je to takové to klučičí, že si plníte sny a hrajete si v podstatě na detektiva?
Hezká představa (úsměv). Může to být někdy detektivní práce, když něco hledáte to se spíš pak dá přirovnat k hledání jehly v kupce sena nebo k nalezení malého kousku zlata v množství hlušiny. Ale v naší práci jde především o zachování toho, co má trvalou hodnotu, co má být zachováno pro budoucnost. Krátce řečeno na archiváři záleží, co ve fondu ponechá pro budoucí badatele.
