Pecková v té souvislosti odkazuje na článek na serveru SeznamZprávy, který o těchto penězích píše pod titulkem: Do nemocnic se rozdělí 18 miliard z Bruselu. Kdo klikne rychleji, vyhraje.

Trefit tu správnou mikrosekundu

Třebaže ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zdůrazňovala kritérium kvality předkládaných projektů, server upozorňuje na pokyn, který nemocnice obdržely k termínu elektronického podávání žádostí: ve středu od 14 hodin.

Konkrétně zmiňuje slova úřednice Petry Živcové zdůrazňující, že o úspěchu podávané žádosti mohou rozhodovat mikrosekundy – přičemž nechybí rada, že se zástupci nemocnic mají řídit světovým časem, secvičit postřeh a „trénovat dvojklik“. A k dispozici je i upozornění, že ulitý start se nevyplatí: kdo klikne ve 13.59, ztratí cennou vteřinu, jelikož systém bude reagovat hlášením, že podat žádost ještě není možné.

V nemocnicích, jejichž manažerské týmy na přípravě předkládaných projektů pro rozvoj a modernizaci svých provozů pracovaly i měsíce (a to také v době, kdy si nápor pacientů vynucoval vyhlašování stavu hromadného postižení osob), to vyvolalo vlnu ohlasů: vážně má o úspěšném výsledku tohoto úsilí rozhodovat rychlost prstu na počítačové myši nebo spolehlivost internetového připojení? A skutečně se tohle nerozpakuje napsat do oficiálně rozesílaného pokynu?

Ve shodě s jižní Moravou

Bez rozruchu to nezůstalo ani na středočeském hejtmanství. „Koukám, že jsme měli najmout gamblery,“ durdí se Pecková nad vyjádřením, že rozhodující může být při podání nejen vteřina, ale i mikrosekunda. Středočeské nemocnice podle ní mají projekty, které jsou skvělé. A do kontrastu s klikáním na 14. hodinu klade hejtmanka přístup Středočeského kraje: s podporou připravenou pro všechny nemocnice – včetně finančních dotací pro ty soukromé a městské.

Pecková na facebooku odkazuje na vyjádření radního Jihomoravského kraje pro vědu, výzkum, inovace a IT Jiřího Hlavenky (za Piráty), s nímž je zajedno: „Bavíme se o osmnácti miliardách – a tento stát neumí vyhodnotit, aspoň nahrubo seřadit, dát pár multikriteriálních vodítek pro výsledné hodnotitele, takže ze sebe vlastně setřepe veškerou zodpovědnost, veškerou odbornou a manažerskou práci: nastaví to jako ponižující, ubohou klikačku.“

Takový způsob rozdělování dotací označil Hlavenka za „perverzní“. „Řídit stát jako Counter-Strike: sejmi ho první, vyhrál jsi,“ zlobí se s odkazem na sérii videoher, které lze označit jako počítačové střílečky. Právě odtud také plynou slova Peckové o tom, že podávat žádosti o dotace podle představených pravidel je spíš úkolem pro gamblery než pro manažery nemocnic.

K tomu, jak by to mohlo dopadnout, připomíná Hlavenka historku z minulosti, jež prý není nějakou povídačkou, ale pravdou pravdoucí. „Před pár lety se taky cosi takhle rozhodovalo, všichni byli nažhavení jak Usain Bolt na startu, klikali o sto šest – a pak se zjistilo, že prvních osm míst vyhrál jeden kraj (vím který, psát nebudu).

Jak je to možné? Součástí podání je totiž upload velkého množství příloh, datově velký objem, který chvilku leze drátama a pak je teprve žádost přijata. No a v onom kraji mazaně naskenovali prázdné listy papíru, poslali to, vyhráli osm míst a pak "s omluvou" požádali o opravu, že prý pracovnice to na skeneru otočila špatnou stranou… Tak určitě.“

Peníze nejen pro zdravotnictví

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček připomněl, že investiční nástroj REACT-EU přináší peníze, které Česká republika obdrží od Evropské unie za účelem snížení dopadů pandemie onemocnění covid-19 vyvolávaného novým typem koronaviru.

„České republice bylo přiděleno 21,7 miliardy korun, kdy je Evropská komise v říjnu navýší na celkových cca 26 miliard. Budou poskytnuty na projekty ze zdravotnictví, integrovaného záchranného systému (IZS) a ekologičtější infrastrukturu pro sociální služby, uvedl. S tím, že nyní jsou prostřednictvím IROP – Integrovaného regionálního operačního programu – spuštěny výzvy pro oblasti zdravotnictví a IZS.

V souvislosti se zdravotnictvím Frček cituje slova premiéra Andreje Babiše: „Peníze se rozdělí na projekty na modernizaci JIPek, operačních sálů, urgentních příjmů a dovybavení nemocnic. Nemocnice si budou moci nakoupit lékařské přístroje, například magnetické rezonance, rentgeny nebo operační stoly. Počítáme také nejen s nákupem běžných pacientských lůžek, ale i těch, která jsou určena pro plicní ventilaci. Pro hygienické stanice a zdravotní ústavy máme peníze na laboratorní přístroje a další vybavení.“

Pro integrovaný záchranný systém se zase počítá s nákupy techniky i dalšího vybavení včetně ochranných prostředků, ale i s modernizací hasičských stanic či vzdělávacích a výcvikových středisek. V sociální oblasti má stát v brzké době vypsat výzvu, jež nabídne celkem dvě miliardy na nákup, výstavbu či úpravy budov pro poskytování sociálních služeb, které budou v souladu s moderními energetickými standardy.

Frček nabízí i vyjádření mistryně Dostálové, jež hovořila nejen o tom, jak je třeba do nemocnic i celého odvětví investovat, protože jsou to právě zdravotníci, kdo nese hlavní tíhu koronakrize. „Přidělení finančních prostředků REACT-EU právě pod IROP považuji za ocenění práce a zkušeností: jak pracovníků z programu IROP, tak Centra pro regionální rozvoj České republiky, kterým se daří úspěšně kontrolovat a proplácet projekty z dobíhajícího IROPu,“ uvedla ministryně.

„Díky svým zkušenostem budou schopni zajistit rychlou administraci i projektů předložených do výzev REACT-EU, protože Evropská komise podmínila vyčerpání těchto prostředků do konce roku 2023,“ prohlásila Dostálová.