Uběhlo pár měsíců od mého posledního rozhovoru s předsedou petičního výboru Karlem Breníkem, rodákem z Křivoklátu. Zajímá mě, jak se žije na Křivoklátsku muži, který je jedním z těch, kteří vyhlásili otevřený boj proti zřízení národního parku.

Kolik občanů se do současné doby pod petici podepsalo?

Petice je stále živý organismus a stále ji podepisují noví lidé. Dnes už je jich téměř 12 tisíc. Ti, kteří ji podepsali, se zajímají o její osud. Volají nebo posílají maily, navštěvují nás osobně. Od doby vzniku petice se přístup široké veřejnosti k této problematice značně změnil, a to v tom pohledu, že Národní park Křivoklátsko není nezbytný. Od občanů se při komunikaci dozvídáme jejich názory na možnost vyhlášení národního parku na Křivoklátě.

A ty jsou jaké?

Nemohou pochopit, proč má být vyhlášen, když současný systém ochrany území je osvědčený více než 30 lety fungování Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko s řadou dalších kategorií chráněných území (rezervace, ptačí oblast a další). Také nemohou pochopit, že v době, kdy vláda už neví, koho by jak obrala (zdravotnictví, důchodci, školství, policie atd., atd., atd.), má někdo zájem prosazovat založení instituce, která za desítky milionů korun z kapes daňových poplatníků nepřinese nic, než zábavu pro pár lidí z ochrany přírody.

Nevěří, že Křivoklátsko nemůže potkat stejný osud jako Šumavu, kdy v navrhovaném NP je několik tisíc hektarů jehličnatých porostů. Nevěří, že na využívání oblasti se nic nezmění, jak to tvrdí ministr zemědělství Bendl a někteří další protagonisté národního parku. Mají dojem, že jediným motivem, proč vyhlásit NP, je dnes dostat se k rozlehlým honitbám a provozovat myslivost jako zábavu za peníze daňových poplatníků, zatímco dnes pronájmy honiteb a výnosy z režijních honiteb přináší společnosti miliony korun a umožňují výkon práva myslivosti stovkám místních i přespolních myslivců.

Jaký bude další osud petice?

Jediné, co můžeme dnes říci, je, že Ministerstvo životního prostředí návrh zákona dosud nepředložilo vládě k projednání a že petice bude včas předána vládě i parlamentu k projednání.

Připomeňte důvody, které vás vedly k sepsání petice…

Celé generace lesníků několik staletí utvářely tvář Křivoklátska. Je paradoxem, že tam, kde byly v naplňování svých cílů nejúspěšnější, by se jimi vytvořená krajina měla stát kořistí nezodpovědných fanatiků, kteří pod pláštíkem ušlechtilých hesel chtějí aktivitu lidí, kteří se o ni zasloužili, omezovat nebo dokonce vyloučit.

Když hovoříte se sympatizanty petice, co jim nejvíce na celé věci vadí?

Lidé si čím dál častěji uvědomují, že „zaplocení“ určitého území, obehnaného spoustou zákazů a nařízení, bývá zástěrka, jak ze státního rozpočtu odčerpávat peníze. Propagace myšlenky nezbytnosti zřízení Národního parku Křivoklátsko je veřejnosti prostřednictvím médií neustále podsouvána, účelově manipulována nepravdivými a zkreslenými údaji ze strany Ministerstva životního prostředí, a lidé již zjišťují, že to tak úplně není. Toto ministerstvo podporované různými ekologickými iniciativami přesvědčuje laickou, odbornou i politickou veřejnost o „nezbytnosti“ vyhlášení dalšího parku z důvodu zachování „jedinečné křivoklátské přírody“.

Co s tím?

Ministerstvo financí by mělo při přerozdělování finančních prostředků bedlivě sledovat, na jaké projekty a činnosti Ministerstvo životního prostředí tyto finanční prostředky vynakládá. V době ekonomické recese, kdy jsou omezovány finance na nezbytné fungování státu (tzn. snižování počtu policie, hasičů, zdravotnictví, školství, státní sociální podpory), je přepychem financování různých aktivistů a přírodovědců a jejich „smělých plánů“ směřujících z jejich pohledu k „ochraně přírody“. Smutným mementem výsledku práce „ochranářů“ je Šumava s tisíci hektary holin a uschlého mrtvého lesa. Nedovolme prosím, aby se stejná politika prosazovala i na Křivoklátsku. Apeluji na čtenáře Rakovnického deníku, aby se k petici připojili. Pokud by tak chtěl někdo učinit, napište si, prosím, o text petice na můj 
e-mail: 
karel.brenik@ seznam.cz.