Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Byla to hektická doba, lidé chodili zvonit klíči k mladoboleslavskému divadlu

Mladá Boleslav /ANKETA/ - Uplynulo sedmadvacet let od 17. listopadu 1989. Sametová revoluce sice dorazilo do regionů o něco později, ale i tady zanechala nesmazatelné stopy nejen na podobě města, ale především v myslích těch, kdo byli tehdy u toho.

17.11.2016
SDÍLEJ:

Listopad 1989 v centru Mladé BoleslaviFoto: František Staněk

Jednou z nich je i zakladatelka buňky Občanského fóra v Debři, Vlasta Měchurová. „Zrovna jsme se zamýšlela, co si z té doby pamatuju. Abych pravdu řekla, jsou to spíše střípky a pocity, nic moc, co by se dalo popsat slovy. Vím, že jsme chodili zvonit klíči k boleslavskému divadlu, a ta atmosféra byla opravdu hodně rozjitřená," zavzpomínala Vlasta Měchurová.

V Debři byla u zakládání občanského fóra. „Bylo nás tam asi deset, a z boleslavské buňky nás zvali k různým jednáním. Já jsem pak byla díky tomu nominována i do rady města. Přišla jsem k tomu spíš náhodou, v té době jsme měla malé děti a tím pádem i málo času, ale když už jsme se na to dala, musela jsme bojovat. Vzpomínám na to ale určitě ráda," vyprávěla.

Nepopsatelná atmosféra

Na listopadové události rád vzpomíná i boleslavský zastupitel Karel Horčička, který v té době studoval na zdejším gymnáziu. „Pamatuju si to přesně, o událostech na Národní třídě jsme se dozvěděl v neděli večer, a už v pondělí cestou do školy jsme to řešili. Pak jsme byli demonstrovat na Lenince, to byla nepopsatelná atmosféra, Stal jsem se členem stávkového výboru, který organizoval generální stávku. Vzpomínám i na shromáždění před divadlem, kde jsme se spolužáky stáli, sněžilo na nás a herci z Prahy nám vyprávěli o tom, co se u nich dělo," přiblížil vzpomínky.

Dodal ale, že stejně jako jeho spolužáci, kteří se do komunistického režimu narodili, si nedovedli představit, že by mohlo být něco jiného. „Pořád jsme si říkali, že dojde k nějaké transformaci komunistické strany, její proměnu. Dnes už vím, že to byl nesmysl, ale když v něčem vyrůstáte, těžko uvěříte, že bez toho se svět nezboří," uzavřel.

Anketa: Jste 27 let po revoluci spokojeni s vývojem v České republice?

Adolf Beznoska, poslanec a zastupitel MB:
Myslím si, že žijeme v krásné době. Podle mého názoru jsme na správné trajektorii, máme osobní svobodu, dobře fungující demokratický systém, je tu kvalitní prostředí, tahle země je teď zkrátka pro život dobrá. 

František Chmela, majitel cestovní kanceláře:
Určitě si nemůžu a nechci stěžovat, že bych se měl nějak špatně. Spíš mě fascinuje naše politická reprezentace, jsou tam lidé, kteří se na svých postech drží prakticky už těch pětadvacet let, to je neskutečné. 

Jana Huzilová, hlavní vychovatelka:
Já si myslím, že v České republice se nám žije dobře, jsem moc ráda, že žijeme ve svobodné zemi a máme právo vyjádřit svůj názor. Jen bych si přála, aby tady k sobě lidé byli tolerantnější, hodnější a navzájem se respektovali.

Karel Horčička, náměstek hejtmana:
S vývojem naší země jsem spokojen, i když jsem měl po roce 1989 asi naivní představu, že by celá transformace a přeměna společnosti měla být rychlejší. Dnes už je mi jasné, že nic nejde přes noc. 

Josef Povolný, ředitel Dětského domova Krnsko:
V současné době mi poněkud ve společnosti začíná scházet „zdravý selský rozum a zachování vlastního názoru na věc", naučili jsme se věci přejímat bez ohledu na možné následky. Ze společnosti se vytrácejí přirozené autority, které určují a vytyčují směr. Naopak z pohledu ekonomického se nám daří velmi dobře. Závěrem snad jen to, že každá doba přináší něco nového a je dobré si zachovat optimistický pohled na svět a naučit se radovat z každého nového dne. 

Luděk Beneš, ředitel Muzea Mladoboleslavska:
S vývojem společnosti v České republice jsem poměrně spokojen, zejména pokud se jedná o zavedení demokracie a možnost svobodně vyjadřovat své názory, cestovat atd. Velké výhrady však mám k většině našich vedoucích politiků, a to na celostátní i regionální či obecní úrovni, neboť v jejich konání stranické a osobní zájmy vysoce převažují nad obecnými. Nelíbí se mi ani další jevy ve společnosti - přílišný důraz na zisk a komerci na úkor kultury, vědy a duchovních hodnot vůbec, výrazné snížení úrovně znalostí a vkusu mezi občany obecně a rovněž pokles zájmu o vzdělání zejména mezi mladou generací podporovaný často i jejich rodiči. To vše ve mně vyvolává velké obavy do budoucnosti. 

Jaroslav Král, starosta Benátek nad Jizerou:
S polistopadovým vývojem spokojen v zásadě jsem, protože patřím ke generaci, která může porovnávat. Aktivně jsem prožíval rok 1968 (byl jsem 21. srpna v Praze u rozhlasu a muzea). Prožíval jsem citlivě roky nesvobody do roku 1989. Intenzívně jsem prožíval rok 1989 i polistopadové období. To, že neprobíhá vše podle zidealizovaných představ patří k životu. V podstatě bylo naplněno vše, v co jsme jen doufali v dobách hluboké normalizace. Je jen na aktivitě lidí, jak ovlivní další vývoj. Já se o to snažím 26 let jako starosta malého města a vidím, že aspoň v malé míře to jde. Důležité je, že stále věřím v potenciál našeho národa a to znamená v lepší příští hlavně pro mladé a aktivní lidi. 

Arnoš Vajzr, bývalý starosta Mnichovo Hradiště:
Uplynulé období jako celek lze hodnotit docela pozitivně. Činnost centrálních orgánů a představitelů státu již tak kladně hodnotit nelze bez ohledu na to, která politická uskupení byla, nebo jsou ve vedení. Jsou odtržená od reálného života a komunální politiky. Negativně hodnotím špatnou legislativu, která se hned po schválení mění novelami a při zavádění do praxe způsobuje problémy. Dálle jsou veřejností negativně vnímána nesystémová a neodborná zásadní nevratná rozhodnutí atd. Příkladů by se dalo uvádět mnoho.

Čtěte také: Listopad 1989 si připomenou jen z povinnosti, na úřad vyvěsí pouze vlajku

Autor: Šárka Charousková, Lucie Růžková

Místo události:
17.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
František Hakl s trofejí pro mistry světa v malém fotbale, kterou s českou reprezentací vybojoval v Tunisku.

Zlatý šampion Hakl věří, že vítěznou atmosféru přenese i do Benátek

Ilustrační foto

Kam na fotbal: 1. FK Příbram přivítá Ústí nad Labem

Krize krajské koalice dospěla na ostří nože. Silná slova mohou vystřídat činy

Střední Čechy – Vydrží, nebo lze očekávat změny? Řeč je o pevnosti aktuální středočeské koalice, v jejímž případě se zdá, že navenek vyvřelo dlouhodobější napětí. A vlastně i spory.

K pouti do Sanatiága inspiroval Jindřicha Smítku filmový dokument

Příbram – Filmový dokument o pouti do Santiaga de Compostelo stál u zrodu nápadu Jindřicha Smítky jednou se na tuto pěší cestu vydat. Od myšlenky k činu mu to sice trvalo zhruba ještě deset let, ale nyní má svůj splněný sen za sebou a přemýšlí o dalších cestách. O pouti do Santiága nyní pořádá besedy. Ve středu se jedna konala v Příbrami a další se uskuteční v polovině listopadu v Lázu. 

V Příbrami zazní hity z divadla Semafor

Příbram - Dvě legendy divadla Semafor Jiří Suchý a Jitka Molavcová vystoupí v příbramském divadle. V jejich podání zazní největší hity nejen autorské dvojice Suchý Šlitr, které stačily během své existence zlidovět. 

Sedlčany si vezmou úvěr na modernizaci autobusového nádraží

Sedlčany – Starosta Sedlčan Jiří Burian před časem avizoval, že na 16. října svolá zastupitele města. Hlavním bodem programu měla být modernizace autobusového nádraží tedy přestupního terminálu, konkrétně způsob financování. To se ale nestalo. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení