Tuhle obavu před časem vznesla z opozičních lavic na zasedání krajského zastupitelstva někdejší hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Upozornila, že podle jejích informací se chystá sloučení organizací, které mají na starosti řízení veřejné dopravy v hlavním městě i v jeho středočeském okolí – přičemž se počítá se vznikem společné akciové společnosti, kde Praha bude mít 51 procento akcií. Exhejtmanka se obává, že by metropole mohla prosadit svou, pokud se zájmy hlavního města a Středočechů dostanou do rozporu. Prosazování své vůle silou převahy ale nehrozí, ujistil Deník krajský radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký (STAN).

Praha a okolí jako jeden celek

Na to, jak pokročila jednání o zamýšleném sloučení pražské organizace Ropid, což znamená Regionální organizátor PID, a Integrované dopravy Středočeského kraje neboli IDSK, se Deník zeptal právě Boreckého. Jsou už vyjasněné podrobnosti, jestliže se na 17. prosince chystá podepsání nového memoranda o spolupráci mezi představitelů magistrátu a hejtmanství – přičemž veřejná doprava se má stát jedou z klíčových oblastí, v nichž obě strany budou uplatňovat společný postup?

Sloučení IDSK s Ropidem se skutečně připravuje. Měla by vzniknout akciová společnost, v níž Praha bude mít 51 procent a Středočeský kraj 49. Podle slov Boreckého však není důvod k obavám: nastavena budou taková pravidla vzájemných vztahů, jež zamezí tomu, aby jedna strana měla možnost prosadit nějaké rozhodnutí proti vůli strany druhé. Do jisté míry to lze připodobnit k uplatňování mechanismu zlaté akcie, jejíž držitel má právo veta.

V souvislosti se záměrem sloučit obě organizace středočeský radní vysvětluje, že nedává smysl, aby jeden ucelený systém – PID, dříve s označením Pražská integrovaná doprava – měl dva organizátory, kteří se navzájem sice snaží spolupracovat, avšak každá vlastně funguje po své linii a kolegové pracující na plánování téže linky mají každý jiného vedoucího. A každý působí jinde: hledá se tedy i nové sídlo. „S vedením Prahy je spolupráce dobrá; má smysl vytvořit jednoho organizátora,“ uvedl radní. Nemůže to však být příspěvková organizace, protože ta nemůže mít dva zřizovatele. Chystá se tedy model nástupnické organizace v podobě obchodní společnosti.

Rozdělení podílů 51:49 procentům v akciové společnosti nejsou podle Boreckého důvodem k obavám. Zdůrazňuje, že záruku poskytují stanovy obsahující blokační mechanismy. „Zajistí, že jedna strana nebude válcovat druhou v představenstvu ani v dozorčí radě; obavy paní Jermanové tedy mohu vyvrátit,“ konstatoval radní. Zmiňované blokační mechanismy jsou však prý důležité i pro zástupce Prahy: hlavní město potřebuje jistotu, že Středočeši, jejichž kraj má jiný charakter nežli metropole, nebudou do činnosti nástupnické organizace vnášet svoje zájmy.

Další kraje už nepřistoupí

I když PID už delší dobu zasahuje na Podřipsko a prohlubuje se integrace dalších přeshraničních linek zasahujících i do jiných krajů, s jejich přistoupením k chystanému modelu spolupráce v nové „společnosti PID“ se nepočítá. Podobně těsné vazby jako mezi Prahou a středními Čechami v metropolitním regionu zde neexistují, a tak se nadále bude rozvíjet vzájemné partnerství. To se projeví nejen při společném plánování linek a jejich spojů, ale do budoucna se počítá třeba i s rozšiřováním odbavovacího systému PID za hranice kraje. Jednou by se tak mohlo jezdit do Prahy s Lítačkou třeba až z Tábora.