Nově hejtmanka připomíná, jak dopadly antigenní testy prováděné ve čtvrtek a následné ověřování jejich výsledků v laboratořích s využitím PCR metody. Testům v částečně otevřených školách a školkách se 15. dubna podrobily 49 892 děti, přičemž 22 z nich ukázal antigenní test dvě čárky: pozitivitu. Po takzvané konfirmaci, ověření výsledků PCR metodou, se však ukázalo, že skutečně pozitivních bylo jen šest z nich. „Šestnáct negativních,“ uvedla Pecková na twitteru.

Již v minulém týdnu upozornila na obdobné výsledky z pondělního kola testů. Tehdy se antigennímu testování v kraji podrobilo 56 678 žáků prvního stupně a předškoláků, přičemž dvoučárkový výsledek vyšel 23 z nich. Konfirmace ukázala, že skutečně pozitivních bylo jen osm; 15 dalších koronavirus nemělo.

V té souvislosti hejtmanka připomíná, co to znamená pro rodiny dětí, na něž výsledek antigenního testu ukázal neprávem: „Děti nešly ke své třídě, ale ráno musely opustit školu a s rodiči šly na PCR testování,“ konstatovala. S tím, že po mělkém šťourání v nose přišlo šťourání hluboké na odběrovém místě, zdravotní pojišťovna zaplatila za test 1109 Kč – a k tomu ještě rodiče, kteří si museli přeorganizovat program, trnuli, jak to dopadne. Čtvrteční pozitivita navíc znamená rozchod celé třídy.

Pohybnostmi k účinnosti a spolehlivosti antigenních testů na koronavirus používaných v základních školách a školkách se středočeská hejtmanka netají dlouhodobě; je horlivou zastánkyní přechodu na cucací testy s PCR vyhodnocením, které jsou přesnější, cenově prý vlastně srovnatelné – a podle hejtmanky i slov primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti) neobstojí ani protiargument, že by laboratoře neměly dostatečnou kapacitu.

Ta podle nich v hlavním městě a ve středních Čechách dosahuje dohromady 21 tisíc testů denně – přičemž volná nyní zůstává z 96 procent. Po konzultacích s řediteli speciálních škol však Pecková připouští, že i zachování antigenních testů má své místo: pro děti s určitými typy postižení je jejich užití vhodnější.

Vyjádřeními k testování sbírá hejtmanka na sociálních sítích řadu ohlasů. Povětšinou s ní diskutující přispěvatelé souhlasí – zazívají i názory, že antigenní testy nejsou vhodné nejen do škol, ale pro plošné testování bezpříznakové populace vůbec – avšak jiní míní, že by do rozhodování měli mluvit výhradně odborníci. A najdou se i tací, kteří téma rozvinou.

Třeba uživatel Hugo čerstvě připojil názor vybízející k zamyšlení: „Já hlavně už od začátku nechápu logiku, že se v pondělí a čtvrtek ráno děti otestují, ale pak stejně musí mít roušky. Tak buď se těm testům věří (a pak potenciálně dává smysl testovat), nebo se jim nevěří – a je to jen způsob, jak dát jejich dodavatelům vydělat…“