Herec Hanák si vzal na mušku dva prezidentské kandidáty

Opravdu velikým hitem se ale staly videoklipy, ve kterých se hned dvě známé osobnosti, Tomáš Hanák a Krištof Michal, obouvají do jednotlivých kandidátů.

Herec Tomáš Hanák první videoklip věnoval Janu Fišerovi, ve druhém se zaměřil na Miloše Zemana. S Tomášem Hanákem jsme mluvili nejen o videoklipech, ale i samotných prezidentkých volbách.

V posledních dnech se staly hitem internetu vaše videoklipy, ve kterých oslovujete nejprve Jana Fischera, poté Miloše Zemana. Chystáte se v oslovování kandidátů pokračovat?

Nejprve bych čtenáře rád upozornil, že následující řádky by mohly působit jako volební agitace, takže raději nečtěte dál. Ne, žádné další vzkazy kandidátům už nebudou, šlo mi jen o jmenované dva pány. Pan Fischer měl sám usoudit, že na tak symbolickou funkci by prostě neměl kandidovat. A pan Zeman? Docela často čtu názor: sice ho „nemusím", ale alespoň je inteligentní. Ano, to jistě je, navíc zábavný, duchaplný, sečtělý. Jenže já mám strach právě z jeho inteligence, přesněji: chytrosti. Copak chytrost musí zákonitě sloužit výhradně dobrým věcem? Žasnu, jak krátkou máme paměť…

Nemyslíte si, že i ostatní kandidáti by si zasloužili váš videoklip?

Na každém by se zřejmě něco našlo, ale už nic tak zásadního, alespoň z mého pohledu. Navíc šance některých kandidátů jsou skutečně nevelké - a u některých by se hodilo dodat: bohužel. Za kandidátem, který nemá peníze na to, aby jeho přívětivá tvář visela na každém patníku, zřejmě nestojí žádní mocní mecenáši a sponzoři. Proč? Protože jim asi došlo, že dotyčný kandidát by jejich peníze - přesněji: půjčku - nejspíš odmítl.

Řada lidí si o jednotlivých kandidátech myslí své, ale jen málokdo se vyjádří takto veřejně. Co vás k tomu vedlo?

Bude mi 56. Posledních dvacet let bylo docela velkou přehlídkou nenaplněných nadějí. Nechci, aby po neskutečném Václavu Klausovi visela synkovi nad katedrou další vskutku symbolická hlava státu; ať už symbol naší tradiční přizpůsobivosti, nebo symbol stále a stále nevykořenitelné bezostyšnosti.

Kontaktoval vás osobně Jan Fischer nebo Miloš Zeman poté, co jste jim takto veřejně vyjevil své „sympatie"?

Oba odpověděli přes média. Pan Fischer se prý ze své chyby - tedy dlouholetého členství v KSČ - poučil. Nu, to je mi ale překvapení. Štáb pana Zemana mě pozval k soukromé schůzce, kde mi prý všechny nejasnosti rádi vyjasní. Jenže já jsem se ptal veřejně a doufal jsem - samozřejmě, zcela naivně - ve veřejnou odpověď.

V diskuzích pod videoklipy je řada souhlasných, ale i urážlivých reakcí. Vypadá to, že řada lidí ani nepochopila, že se Miloše Zemana volit nechystáte a jen upozorňujete na nejasnosti okolo financování jeho kampaně a nečisté praktiky některých jeho spolupracovníků. S jakými reakcemi se setkáváte u lidí ve svém okolí, nebo oslovují vás lidé na ulici?

Číst diskuze znamená vzít si večer prášek na spaní. Je pravda, že v případě pana Zemana jsem zvolil nadsázku, kterou sice máme v našem divadle Sklep moc rádi, jenže ne každý ji chápe. Ale taky je pravda, že po zveřejnění videa jsem měl docela obyčejný strach, že mi někdo rozbije tu mou slavnou hubu; no, už by jí to ani moc neuškodilo - to mi také mnozí diskutéři vyčítali, že jsem se před kameru ani nenalíčil, můj Bože! Každopádně jsem teď radši zabarikádovaný doma, místo se ženou spím se vzduchovkou a včera jsem málem odprásknul pošťačku - ale ne, to je nadsázka!

Vy sám se o politiku tak moc zajímáte? A konzultoval jste své názory třeba s nějakým nezávislým politologem?

Pana Zemana jsem se ptal na věci, které mapuje www.nasipolitici.cz, respektive Transparency International, o jejíž důvěryhodnosti a objektivitě opravdu netřeba pochybovat. Vzkaz panu Fischerovi vznikl z iniciativy dekomunizace.cz. Sám se divím, že jsem ještě nerezignoval; mnozí tvrdí, že se chci jenom zviditelnit - ale já mám, sakra, tři děti! A nechci, aby se odtud jednou znechuceně vystěhovaly. A tak natáčím zoufalá videa, podepisuju petice, držím palce studentům - hladovkářům.

Jak osobně vnímáte prezidentské volby? Jste rád, že si o budoucí hlavě státu můžete rozhodnout sám?

Opravdu nevím. Uvidíme, co si uvaříme, my, moudří Češi. Každopádně, mediální mistři umí značnou část lidu opít rohlíkem. Štve mě to - polovina národa ví, jestli Ivetu Bartošovou ráno bolelo bříško, ale zjistit si podrobnosti o člověku, který by nám měl být autoritou, oporou, následováníhodným vzorem, to udělá málokdo - prosím, nebuďte líní. Díky.

A co na závěr nějakou veselou historku z natáčení, v tomhle případě Vašich videí? Máte nějakou?

Mám! Když jsem se v první fázi otřel o pana Fischera, vysvětlili si to zemanovci tak, že jsem „jejich člověk" a pozvali mě do tábora sympatizantů na natáčení duelu Fischer - Zeman na TV Prima. Když jsem odmítl, obratem mi nabídli „refundaci zcela dle mých představ". Vedoucí velebního týmu to později samozřejmě popřela, ale já tu jejich esemesku mám pečlivě uloženou, jako důkaz fungování jejich kampaně. Anebo jako důkaz vlastní blbosti, že jsem tu nabídku nevyužil - mohl jsem mít auto s přeplňovaným motorem vpředu a vyhřívaným bazénem v kufru - pozor, nadsázka!