Ze současných 32 aktivních ložisek, kde se ročně vytěží na 5 a půl milionu tun písku, jich do roku 2032 podle státního ústavu nepřežije 28 a zůstanou jen čtyři. Přitom tato statistika už neobsahuje nedávno uzavřené pískovny Kolín, Hostín, Černuc, Vojkovice–Všestudy, Křenek, Horní Bousov–Obruby, Zlosyň 1 a 2, Nelahozeves-Uhy, Tišice–Mlékojedy a další středočeské lokality.

Geologové v současnosti evidují ve Středočeském kraji pouze devět nově připravovaných záměrů, z nichž se navíc šest potýká s komplikovaným průběhem – dosud nemají vyřešené střety zájmů či posouzení vlivů na životní prostředí. Jen u tří nových záměrů byla před 4-8 lety povolena hornická činnost.

David Rath
Ratha čekají klíčové verdikty. Jeden v úterý, druhý zřejmě v dubnu

„Středočeský kraj se kvůli blížícímu se souběžnému konci mnoha pískoven může stát regionem s nejrychlejším úbytkem disponibilních zásob. Už v letech 2025-2027 odhadujeme výrazný pokles těžby. To se může nepříznivě podepsat nejen na rozvoji dopravní infrastruktury, ale i rezidenční výstavby, která zažívá neutuchající boom zejména ve Středočeském kraji a přípražských oblastech. Naprosto zásadní význam má pak středočeská zásobárna štěrkopísku pro samotnou Prahu, která má pouze jediné vlastní ložisko s povolenou hornickou činností,“ řekl geolog Josef Godány z České geologické služby.

„Těch několik málo středočeských ložisek s životností nad 10 let produkuje především jemné písčité frakce. Kritický nedostatek proto hrozí zejména u hrubých frakcí přírodního kameniva, které jsou základní surovinou do betonu. Situace bude brzy katastrofální,“ dodal Godány.

Protože většina pískoven s nízkou životností nemá ani možnost rozšíření těžby, jediná cesta z písečné krize podle něj vede přes otevírání nových lokalit. Těžební společnosti však narážejí na komplikovaný povolovací proces spojený s nakládáním s kvalitní zemědělskou půdou, nevyřešenými majetkoprávními vztahy, dopravním zatížením, potenciálními riziky s vydatností a kvalitou podzemní vody a odmítavým postojem obcí a jejich obyvatel.

Rozbuška jménem Jelen

„Jeden příklad za všechny z Kolínska. V současnosti dotěžujeme pískovnu ve Veletově a hledáme za ni náhradu, aby oblast nepřišla o zdroj štěrkopísku. Prakticky naproti přes silnici leží lokalita Jelen u Týnce nad Labem. Abychom ověřili, zda zde těžba z ekologického pohledu vůbec dává smysl, požádali jsme o posouzení vlivů na životní prostředí EIA. Bohužel se záměr stal terčem kampaně ještě dříve, než byl posudek standardně projednán. Důsledek? Skončí-li Veletov bez náhrady, východní Kolínsko se bude potýkat s nárůstem nákladní dopravy, protože spotřeba neklesne a materiál bude nutné dovážet z větších vzdáleností. To nutně vyvolá jak zvýšení ceny, tak větší enviromentální zátěž a uhlíkovou stopu,“ řekl František Jampílek mladší ze společnosti České štěrkopísky.

Kvůli tomu, že těžaři požádali o ekologický posudek, se zvedla vlna nevole v okolních městech a obcích. Kolínské zastupitelstvo například schválilo nesouhlasné stanovisko a námitky k záměru těžit a poslalo je na ministerstvo životního prostředí. S těžbou nesouhlasí ani vedení Týnce na Labem.

„Krásné lesy v okolí obce Jelen by měly být v budoucnu výrazně zasaženy. Je to naše blízké okolí, které dobře známe, které máme rádi, a chceme za něj bojovat! Nebude to jednoduché, bude to trvat, ale jdeme do toho,“ řekl starosta Kolína Michael Kašpar.

Sýkora koňadra
Sčítání ptáků zaujalo určitě víc lidí než v roce 2021

Těžaři naopak argumentují tím, že podle dokumentů je hospodářský les v lokalitě ve špatném stavu a ročně zde odumírá desetina borových a pět procent listnatých stromů. A slibuje, že pokud bude vůbec těžba povolena, v rámci rekultivace počítá s opětovným zalesněním vytěženého území, a to nikoliv plošně po vytěžení ložiska, ale postupně po jednotlivých fázích těžby.

Kromě posudku vlivu na životní prostředí musí České štěrkopísky získat souhlas Báňského úřadu, kde bude i přesně vymezen dobývací prostor, a teprve pak přijde na řadu povolení stejného úřadu pro samotnou těžbu.

Velmi podobná situace jako u štěrkopísků nastane ve Středočeském kraji i v oblasti stavebního kamene. Například Prahu v současnosti zásobuje cca pět ložisek – Zbraslav, Bělice, Krhanice, Klecany a Čenkov a Středočeský kraj dalších dvanáct o celkové roční produkci až sedm milionů tun za rok.

Zatímco povolování nové či rozšiřování stávající pískovny zabere průměrně sedm let, poslední kamenolom byl na českém území otevřen ještě za totality. Štěrkopísek a stavební kámen jsou klíčovými surovinami pro české stavebnictví, využívají se především jako přísada do betonu, a mají tak zásadní význam při stavbě domů, ale i silnic a dálnic. Stavební kámen tvoří nezbytnou surovinu také do asfaltu, betonu či při stavbě kolejišť.