ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

„Při každé krizové situaci, ke které v minulosti došlo, sehráli místní hasiči významnou roli – a stejné je to i v této nelehké době,“ zdůraznila společně s poděkováním za jejich ochotu nezištně pomáhat.

Ocenila, že právě sbory dobrovolných hasičů jsou i v posledních týdnech, zasvěcených boji proti šíření koronaviru, významnou složkou v systému krizové pomoci. „Podílejí se na distribuci ochranných pomůcek a dezinfekce – a pomáhají v obcích i v institucích s tím, co je zrovna potřeba,“ vyslovila vděčnost. Připomněla, že vedle větších akcí se dobrovolní hasiči zapojují i do zdánlivých drobností. Pomáhají třeba při zajištění nákupů, dovozu jídla… I to je ale velká věc; alespoň pro toho, komu pomáhá řešit jeho velký problém.

Někteří z hasičů jsou v případě potřeby nastoupit i na místech, která se dnes často označují jako „první linie“ boje s koronavirem. Z jednání se vedení kraje se zástupci středočeského Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska vyplynula i možnost poskytnout mimořádnou výpomoc třeba v případech karantény zaměstnanců nemocnic, ošetřovatelů a podobně.

O tom, zda o účast na takové výpomoci budou dobrovolníci z řad sboru požádáni, rozhoduje po dohodě se starostou sboru a velitelem jeho zásahové jednotky starosta obce, jež své místní dobrovolné hasiče zřizuje. Starosta krajského sdružení organizace Oldřich Lacina má přitom jasné doporučení: pomáhat by takto měli hlavně mladší členové sboru, kteří přímo nepůsobí v jednotce vyjíždějící k mimořádným událostem.

„Aby nebyla ohrožena akceschopnost zásahové jednotky, doporučujeme oslovovat zejména dobrovolníky z řad členů sborů. Kromě toho doporučujeme, aby nebyli touto službou pověřeni členové starší 60 let, kardiaci a jinak vážně nemocní,“ shrnul pravidla, jež by se měla uplatňovat.

Takovouto výpomoc však nikdo nikomu nenařizuje, zdůraznila hejtmanka Jermanová s tím, že vše je založeno výhradně na principu dobrovolnosti. „Dobrovolnosti každého jednotlivce,“ podtrhla. Upozornila současně na roli starostů obcí: jsou to právě oni, kteří koordinují naplňování konkrétních požadavků a předávají je dále představitelům místního hasičského sboru.

Tento postup by se podle všeho mohl uplatňovat častěji třeba v případě, že by po 30. dubnu nebyla prodloužena platnost nouzového stavu. Jeho pokračování nejhlasitěji požadoval ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) – odmítá to však řada politiků nejen z opozice, ale třeba i předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a jeho straničtí kolegové, což Hamáčkovým požadavkům dává jen malou šanci na prosazení.

Zrušení režimu nouzového stavu by mimo jiné znamenalo, že by kraj ztratil možnost nařídit pracovní povinnost v případě výpadků pracovníků v oblasti sociálních služeb. Dosud se počítalo s tím, že v případě potřeby by třeba do domovů seniorů mohli jako ošetřovatelé nastoupit studenti zdravotnických škol a jejich vyučující, kteří by prostě dostali pokyn. Jestliže tato možnost padne, bude patrně potřebné spoléhat na to, že by ve chvílích, kdy by bylo ouvej, mohli zaskočit dobrovolní pomocníci z řad dobrovolných hasičů.