„Bohužel se často setkáváme s tvrzením různých odborníků, že MHD patří k místům, kde se člověk covidem-19 nakazí nejpravděpodobněji. Je na škodu, že v Česku neexistuje žádná věrohodná studie provedená zdravotnickou či vědeckou autoritou, která by dávala oporu pro taková tvrzení. Rozhodli jsme se proto studii ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR zrealizovat. Jsme přesvědčeni, že potvrdí, že pražská MHD je skutečně bezpečná," informoval dopravce na svém facebookovém profilu.

Od 1. dubna došlo k drobným změnám v systému Pražské integrované dopravy (PID).
Změny v pražské MHD. Názvy konenčných zastávek mají odrážet názvy čtvrtí

Přítomnost viru SARS-CoV-2 se bude zjišťovat prostřednictvím stěrů z dotykových ploch jako jsou tyče, madla, povrchy sedadel, ovládací tlačítka, bezkontaktní terminály na jízdenky, ve stanicích metra pak z ovládacích tlačítek a interiérů výtahů, madel eskalátorů, zádržného systému schodů či inventáře na nástupišti metra jako jsou lavičky či infopanely.

Pro detekci viru ze vzduchu uvnitř dopravních prostředků a ve stanicích metra odborní pracovníci využijí odběrové zařízení s kapacitou 80 až 160 litrů za minutu, které pro tento účel vyvinuli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s Národním centrem kompetence MATCA.

Dojde i na odběry vzduchu

Vědci provedou během dubna celkem 150 stěrů v interiéru autobusů, 150 stěrů v interiérech tramvají, 100 v interiérech vlakových souprav a 50 v metru ve vestibulech a na nástupištích stanic.

Kromě toho provedou 50 odběrů vzduchu: po 10 v interiérech autobusů, tramvají, vlakových souprav, ve vestibulech a na nástupištích stanic metra. Každé nasávání potrvá zhruba 20 až 30 minut podle typu vozidla, ve vestibulech a na nástupištích stanic metra pak zhruba kolem jedné hodiny; díky výkonným bateriím jej bude možné realizovat za plného provozu s cestujícími.

Praha připravuje jednotný informační systém (nejen) pro veřejnou dopravu. Ilustrační foto.
Praha bude mít jednotný dopravní infosystém. Má přilákat cizince do MHD

Odběry stěrů budou u souprav metra probíhat ihned po zatažení vozidel do depa z provozu s cestujícími, a to z důvodu nedostatečně dlouhé doby obratu soupravy na konečné stanici, která je nutná pro provedení stěrů v interiéru vlaku. V případě autobusů a tramvají budou stěry interiéru provedeny na obratištích. Odběry ve vestibulech a na nástupištích stanic metra vědci zrealizují za plného provozu.

Dopravní podnik pro odběry vybral linky a stanice metra, které jezdí nebo jsou poblíž velkých pražských nemocnic. Jedním z nich bude například obratiště Březiněveská, kde končí tramvajové linky 3 a 24 obsluhující lokality kolem Fakultní nemocnice Na Bulovce a Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí.

Výsledky budou na přelomu května a června

Pro autobusy bude jedním z odběrových míst terminál Želivského v blízkosti Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a linky 124, 139, 150, 199 a 213 zajíždějící rovněž k Fakultní Thomayerově nemocnici a několika poliklinikám a zdravotnickým zařízením v Modřanech, Vršovicích či Jižním Městě.

Vlakové soupravy se budou testovat v depech Kačerov a Hostivař, odběry ve vestibulech a nástupištích jsou naplánovány rovněž ve stanicích v blízkosti nemocničních provozů, např. na Karlově náměstí, na Budějovické nebo na Kačerově.

Cestující si 1. 9. 2020 zase museli nasadit roušky ve vozech pražské MHD.
VIDEO: Tlačenice a „mastné tyče“? Praha chce cestující do MHD přilákat zpět

Následně vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR budou vzorky analyzovat v laboratořích Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve spolupráci s těmito pracovišti provedou testy pomocí biočipů a současně kontrolní analýzu metodou PCR a kultivaci pro stanovení infekčnosti podezřelých vzorků.

Výsledky testování by měly být k dispozici nejpozději na přelomu května a června.