Pro všechny není dost

„V kraji máme 4350 nemovitých kulturních památek, z nichž 36 je označeno za národní kulturní památky,“ připomněla ve čtvrtek hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Ustavila pracovní skupinu, jež posoudila stav památkových objektů v kraji – a v 750 případech to není radostné zjištění: jsou poškozeny natolik, že hrozí jejich nenávratné zničení. Dvě stovky jsou už vysloveně v havarijním stavu.

Šance pomoci všem je přitom mizivá. Lékem by byly peníze na obnovu – těch je ale zoufale málo (byť třeba loni z ministerstva kultury putovalo do kraje na obnovu památek bezmála 96 milionů korun a podobné to má být i letos; krajské dotace by se letos měly proti loňsku zvýšit). Propočty odborníků nicméně ukázaly, že pro záchranu všech ohrožených staveb by bylo zapotřebí 300 milionů korun ročně, a to po dobu nejméně 20 let. Ano, přes šest miliard.

Pracovníci odboru kultury a památkové péče krajského úřadu společně s týmem územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu se proto snaží vyhlédnout alespoň čtyři desítky památkových objektů, u nichž je záchrana reálná – a současně je naděje na co nejlepší využití. I tak se cifry šplhají do závratných pater: v příštích deseti letech by byly potřebné investice v objemu kolem 1,6 miliardy.

Je důležité, aby znovuvzkříšení bylo reálné finančně i odborně, připomněla ve čtvrtek vedoucí krajského odboru kultury a památkové péče Kateřina Pešatová. Za důležité považuje, aby památka byla alespoň částečně zachována – není cílem budovat novostavby podle původního vzoru – a jako podstatné také vidí budoucí využití opravených památek. V té souvislosti Pešatová připomněla éru první republiky (již si letos připomínáme v souvislosti se stým výročím vzniku samostatného československého státu). Dobu s úspěšných záložen, zaplněných sokoloven, hospod s tanečními sály či profesních komor – prostě s řadou příležitostí, jež se lidem nabízely k tomu, aby se scházeli. Podobnou funkci by podle Pešatové i hejtmanky Jermanové měly plnit zachráněné památky: podporovat spolkové a kulturní aktivity na místní úrovni.

Vlastníci začínají tušit

S majiteli o tom zatím nikdo nejednal, odpověděla ve čtvrtek Pešatová na otázku Deníku. Prozatím bylo podle ní v popředí odborné hledisko, aby se hovořilo věcně a debata se neutopila v komunikaci s vlastníky. Někteří zámečtí páni už se prý ale dozvídají, že se jejich vlastnictví ocitlo mezi čtyřmi desítkami „nadějných“ památek, které by si zasloužily podporu. Krajští památkáři s nimi začínají komunikovat prostřednictvím takzvaných pověřených obcí.

A pokud by takový majitel usoudil, že spíš než na tančírnu pro pořádání plesů by historické prostory bylo výhodnější upravit na – dejme tomu – ubytovací zařízení? Pro takový případ má hejtmanství jasno: to ať si udělá za své, ne za přispění veřejných peněz. Ty by totiž měly podporovat takové projekty, u nichž je zřejmý budoucí prospěch.

Příklady památkových objektů doporučovaných k podpoře:
- Benešovsko: Zvěstov – zámek, Pravonín – zámek;
- Kladensko: Slaný – špýchar; Zvoleněves – zámek;
- Kolínsko: Kounice – zámek, Lošany – tvrz;
- Kutnohorsko: Kutná Hora-Sedlec – zámek;
- Mělnicko: Liběchov – zámek;
- Nymbursko: Křinec – zámek;
- Praha-východ: Panenské Břežany – „dolní“ zámek;
- Praha-západ: Statenice – zámek;
- Příbramsko: Hluboš – zámek, Krásná Hora nad Vltavou – sýpka;
- Rakovnicko: Olešná – zámek.

Zdroj: Tisková konference hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové