VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 5. díl

Praha - Můj milý dení(č)ku, týden utekl jako voda a já 
jsem se zase do vody neponořil. Dokonce jsem nebyl ani na kole. Prostě - fakt ho ještě nemám. Ta nabídka mého kamaráda Vaška pořád platí. Ale, nechci to zakřiknout, ozvala se mi jedna milá paní s jedním milým pánem…

20.4.2012
SDÍLEJ:

Jiří Macek po pěti kilometrech a výběhu do sedmého poschodí.Foto: Hana Macková

No, nebudu prozrazovat. Třeba to vyjde - a to budeš čučet; všechno ti popíšu.

Jo a s tím otužováním studenou sprchou to zatím nedopadlo. Moc jsem se vytahoval. Tím, milý dení(č)ku, jak na sebe ráno po běhu a večer před spaním pouštím tu teploučkou sprchu - a pak otočit kohoutkem a chrstnout na sebe studenou. Dvakrát jsem to zkusil - a zase jsem dal červenou barvu. Jak ti teď píšu, tak mi 
z toho pocitu naskočila husina.

Dneska ti napíšu pár vzpomínek, jaké to bylo kdysi. Když totiž, dení(č)ku běžím, tak pořád závodím. Buď si představuju, jak běžím závod a předbíhám jednoho soupeře za druhým, nebo si vzpomenu na nějaký závod. A protože si pamatuju každý metr tratě, tak ho na tom běhu prožívám. Mám na to každé ráno 40 minut, tak dlouho běžím.

Zrovna včera jsem projel při běhu asi tři závody toho triatlonu Dřevěný muž, na který trénuju. Poprvé to mohlo být tak někdy těsně před revolucí. Byl u toho Jirka Kafka, majitel mnichovohradišťského cykloservisu, který vlastně za moji lásku 
ke kolu může, protože jsme spolu jezdili do Turnova pracovat. Já totiž kdysi pracoval na dráze. Přiznávám, jsem jak Mistr Kája: elektrikář. Pravda; kde je fáze, to jsem měl vždy problémy si ujasnit. Ale zpátky. Jirka mne vytáhl na ten triatlon.

Já už tehdy jezdil a na tom závodě byli samí amatéři, já mezi nimi byl favoritem. Po kilometru plavání mezi řasami jsme oba naskočili na kolo a ujeli. Jeli jsme tehdy po hlavní silnici po trase Turnov - Jičín - Mladá Boleslav - Mnichovo Hradiště - Příhrazy. My měli takový náskok, jeli jsme pořád tak 45 až 50 kilometrůza hodinu. Já vepředu, Jirka za mnou visel a pořád nadával, ať zpomalím. A to já, milý dení(č)ku, zase ne. Pořád jsem se ohlížel, zdali nás někdo nedojíždí. „Nevohlížej se, kdo 
by nás asi v tý rychlosti dojel,“ prskal parťák.

Kontrolu v Boleslavi jsme minuli ve chvíli, kdy dřímala, protože prvního závodníka čekala až za hodinu. V Příhrazích, kde byl cíl kola, neměli ještě postaven stan - ani připravené kontrolní stanoviště. Praštil jsem s kolem a utekl všem. Když jsem po čtyřech hodinách a asi 20 minutách dorazil do cíle, měl jsem půl hodiny času, než za mnou doběhl druhý Jirka. Třetí v pořadí doběhl za mnou za hodinu. Chápeš to, dení(č)ku? Za hodinu!

To si piš, že při tý vzpomínce se mi úterní ráno krásně běželo. To víš, chlapská ješitnost se projevila. Dokonce jsem se za běhu 
i na tu paní, co tak po ránu venčila pejska, usmál a popřál krásný den. Ani nemrkla, možná myslela, že se jí jen zdám.

Jenže, ty můj malý dení(č)ku, vyhrál jsem pak ještě asi dvakrát, kdo ví. Ale pak přišel tvrdý dopad. Když jsem si na tohle vzpomněl, uvědomil jsem si, jak jsem při běhu zpomalil. Musím ale říci, že v to středeční ráno jsem se fakt plahočil. Už totiž ve vodě jsem tenkrát věděl, že na to nějak nemám. Ale proč to přiznávat, že? Už jsem nějaký pátek netrénoval. Jaksi jsem nechal elektriku elektrikou a začal jsem psát. Nějak mne to víc bavilo. Místo ampérů jsem začal pouštět do sítě písmenka.

Ale zpátky. Vyrazil jsem na kole, přede mnou110 kilometrů. Začátek asi na dvacátém místě ještě nevěstil nic zlého. Třicátý kilometr - a já si uvědomil, že mi začíná docházet. Dojela mne skupinka pár cyklistů. Já se zavěsil na konec partičky, chvíli jsem s nimi jel – a pak jsem přestal šlapat. Jeďte si, odplivl jsem si, zanadával a šlapal podle svého. Když mne ale asi deset kilometrů před cílem dojela další skupinka, tak kolem 80. místa, řekl jsem si, že tohle ne.

Dojela mne nějaká ženská na favoritu a s ní nějaký důchodce 
v trenýrkách, s blatníky, odrazkou – a on tam snad měl i dynamo. Když jsem přestál prvotní šok, zavěsil jsem se za nimi. Já 
v triatlonovém oblečku, na kole čtyři láhve. Děs. Psychicky i fyzicky jsem odpadl po kilometru. Normálně mi ujeli. V cíli kola jsem si dal pivo a celých13 kilometrůběhu jsem šel, co noha nohu mine. Chvíli jsem si dokonce 
i lehl na louce.

Když jsem si na tohle vzpomněl a přehrával si ty hrozné chvilky, tak jsem na tom hřišti, kde kroužím dokola, skoro zastavil.

A ještě ti, milý dení(č)ku mám dvě vzpomínky. Z nich jsem měl vždycky radost. Jasně, netýkaly se mne – a znáš to: z cizího krev neteče. Karel Hluchý z Mnichova Hradiště je známou postavou. Moc toho nikdy nenatrénoval, ale když si vzal sportovní vybavení, byl to vždy bourák. Měl za sebou plavání i kolo a vyběhl. Když měl za sebou asi tři kilometry, potkal na okraji vesničky u posledního baráčku babičku.

A jak byl znaven a už se mu blížil takzvaný hlaďák - ani, deníč(k)u, nechtěj vědět, co to ten hlaďák je: to je stav, kdy bys snědl všechno na světě, nejlépe najednou, kdy máš mžitky před očima, chce se ti všechno a nic - napadlo ho, že babička by mohla mít něco na zub. „Babičko, prosím, něco k jídlu,“ zašeptal a běžel dál. Babička znalá závodních pravidel nelenila. Když se za hodinu Karel vracel po stejné cestě zpátky, babička čekala 
u vrátek a na talíři se kouřilo 
z vepřa knedla zela. Karel to rukama snědl a pokračoval dál do cíle.

A druhá vzpomínka je na Martina Horáka, se kterým jsem absolvoval spousty triatlonů. 
I Martin přepálil kolo, protože byl dobrý cyklista. Jenže byl špatný běžec. Prachbídný. A jak přepálil kolo, ve stejné vesnici, jako někdy před lety před tím pan Karel, měl krizi i on. Babička tam nebyla, dení(č)ku, ale byl tam vidět kus pole. Martinův hlaďák byl tak silný, že Martin zavrávoral, rozhlédl se - přiznal, že už moc neviděl. Udělal pár kroků do pole, vrhnul se 
k zemi a vyhrabal pár čerstvých brambor. S nimi nějak dovrávoral k blízké kaluži, kde brambory opláchl a snědl je. Pak vyrazil vstříc dalším kilometrům.

Řeknu ti teda, milý dení(č)u, jak to takhle píšu, zítra budu muset ráno vzpomenout na nějaký povedený závod. Potřebuji něco natrénovat a tyhle sportovní nezdary mi nepřidávají.

Teď jsem si vzpomněl, že jsem kdysi dosprintoval na bednu (stupně vítězů, deníč(k)u) při triatlonu v Brandýse nad Labem. To byl parádní závod. 
Z vody po půl kiláčku plavání asi na 80. místě, po40 kilometrechna kole asi sedmý. Já ti měl nejrychlejší kolo ze všech, jak já byl šťastný a jak já ti to, dení(č)ku, tak rád teď píšu. Pak jsem vyběhl na pět kilometrů 
kolem Porboštských jezer. Já ti to, dení(č)ku, metelil jak o život. A doběhl jsem třetí. Z těch stupňů vítězů se mi nechtělo slézt. Museli mne odstrčit.

Teď mne taky napadlo, že na tom triatlonu Dřevěný muž žádné stupně vítězů vlastně nejsou. On to totiž není závod jako pravý závod. Rozumíš, dení(č)ku? On je to závod jen jako. Prostě - nevyhlašuje se vítěz, ani druhý, ani třetí. I když každý stejně debatuje o tom, kolikátý byl. To nevadí, že nejsou stupně vítězů. Stejně bych na ně ale chtěl zase vystoupat. Jako v tom Brandýse.

No jo, ale co když nevyhraju? Tak si na ně vlezu večer, až všichni odejdou…

A ten závod je už za 63 dnů. Nebo 64, pořád to pletu…  

Čtěte také: 

DOPIS JIŘÍHO MACKA: Vážený pane herče Jane Třísko
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 1. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 2. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 3. díl
Můj milý dení(č)ku aneb Cesta ke zlatu - 4. díl

Máte-li chuť, napište autorovi na e-mailovou adresu: jiri.macek@denik.cz, co si o dení(č)ku, o jeho běhání myslíte? Můžete mu poradit, můžete mu vyčinit, můžete takřka všechno. Prostě napište, co vás napadne. Autor se na vaše myšlenky těší…

Autor je šéfredaktorem Deníku, region Praha + střední Čechy

Autor: Jiří Macek

20.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Manipulační dělníci ve výrobě 16 000 Kč

Manipulační dělníci ve výrobě Dělníci potravinářské výroby - úsek dopravy a skladování. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pozice: dělníci potravinářské výroby - úsek dopravy a skladování, Náplň práce:, Jedná se o manipulaci s lahvemi, přepravkami a řízení VZV (zkoušky na VZV případně zajistíme)., Požadujeme:, řidičský průkaz sk. B, časovou flexibilitu, schopnost učit se novým věcem, samostatnost a zodpovědnost. , Nástup možný ihned. Mzda: 16 000,- až 18 000,- Kč, Nabízíme odpovídající platové ohodnocení, motivační ohodnocení, možnost dalšího profesního růstu, 13. plat v podobě náborového příspěvku. , Kontakt: strukturovaný životopis zašlete prosím na vera.hortova@pivovar-vysokychlumec.cz. Vybrané kandidáty budeme kontaktovat., Místo výkonu práce:Pivovar Vysoký Chlumec, a.s., Vysoký Chlumec č.p. 29. Pracoviště: Pivovar vysoký chlumec, a.s., 262 52 Vysoký Chlumec. Informace: Věra Hortová, .

Výroba - Výroba Mistr ve výrobě 21 000 Kč

Mistři a příbuzní pracovníci ve strojírenství Mistři montáží. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pozice: mistři montáží, Pracovní náplň: řízení, vedení a zodpovědnost za úsek montážní a zámečnické dílny, zodpovědnost za výrobní proces (dle plánu výroby), zodpovědnost za podřízené pracovníky (zámečnická dílna, svařovna, brusírna a montáže sestav), Očekáváme: dobrá orientace v technické dokumentaci, práce s měřidly, spolehlivost, profesionalita, manažerské schopnosti, Nabízíme: práci na HPP přímo u zaměstnavatele, jistotu pravidelného výdělku, nástupní mzdu zohledňující znalosti a praxe v oboru, odměnu za plnou pracovní docházku, stravenky či závodní stravování, neformální firemní akce (večírky, sportovní aktivity), možnost využití benefitů firmy (sportovní či relaxační aktivity), vzdělávání (výuka anglického jazyka, technické kreslení), nástup dle dohody, náborového příspěvek v celkové výši 9 000 Kč, možnost příspěvku na ubytování , Nástup: od 12.6.2018 na dobu určitou na 1 rok. Mzda: 21 000,- Kč, Kontakt: Klimešová Lucie, tel.: 318 406 403 - po - pá 7:00 - 15:30 hod., e-mail: lucie.klimesova@geomine.cz, i osobně - Geomine a. s. Husova 570, Příbram, Místo výkonu práce: Geomine a.s., Husova č.p. 570, Příbram VI-Březové Hory. Pracoviště: Geomine a.s., Husova, č.p. 570, 261 01 Příbram 1. Informace: Lucie Klimešová, +420 318 406 403.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 28 470 Kč

Obsluha zařízení na výrobu kabelů a lan Seřizovač a obsluha střihacích automatů. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 28470 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: Pozice: Seřizovač střihacích automatů. Hodinová mzda od 140 Kč,stravenky 100 Kč, čtvrtletní bonusy za docházku, penzijní připojištění, sick days, firemní akce. , Možnost přesčasů pro ty, kteří si chtějí přivydělat., Při směnách možný svoz z Příbrami., Smlouva na dobu neurčitou., Pozice vhodná i pro absolventy s dobrým zrakem a manuální zručností. Všechny ZAUČÍME., Kontakt: Lucie Moravcová, tel.: 318 665 016, e-mail: personalni@kemmler-electronic.com, Místo výkonu práce:KEMMLER Electronic s.r.o., Rožmitál pod Třemšínem. Pracoviště: Kemmler electronic, s.r.o., Cvokařská, č.p. 123, 262 42 Rožmitál pod Třemšínem. Informace: Jan Wallenfels, +420 318 665 016.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 24 000 Kč

Obsluha zařízení na tepelné zpracování kovů Hutník/ce - obsluha zařízení na tepelné zpracování kovů. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Pozice: hutník/ce - obsluha zařízení na tepelné zpracování kovů, OC, Požadavky:, nutné řidičské oprávnění sk. B, výhodou oprávnění k řízení motorového vozíku, vazačské a jeřábnické zkoušky., Pečlivost, komunikativnost, spolehlivost, samostatnost., Zaměstnanecké výhody: nabízíme v práci v perspektivní společnosti,· sociální výhody, platové zařazení odpovídající požadavkům na pracovní pozici, možnost dalšího profesního růstu. Příspěvek na životní a penzijní pojištění, dotované stravování přímo v areálu společnosti - obědy ve výši 24,- Kč, příspěvek na sportovní a kulturní aktivity , očkování proti chřipce na náklady zaměstnavatele, pracovní doba v průměru 19 směn v měsíci., Nástup možný ihned. Mzda:po zapracování od 27 000,- Kč, Kontakt: Kadlecová Blanka, tel.: 318 470 246, e-mail: kadlecova@kovopb.cz, Místo výkonu práce:Kovohutě Příbram nástupnická, a.s., Kovohutě č.p. 530, Příbram VI-Březové Hory. Pracoviště: Kovohutě příbram nástupnická, a.s., Kovohutě, č.p. 530, 261 01 Příbram 1. Informace: Blanka Kadlecová, +420 318 470 246,601 090 968.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Druhá hokejová liga má nový model

Přeborníci. Mladší žáci a dorostenci Rožmitálu se stali vítězi okresních přeborů.

Mládež z pod Třemšína letos ukázala svou velkou kvalitu

Kráska z Íránu, Maroka nebo jihu Evropy? Vyberte nejhezčí fanynku skupiny B

Fotbalové mistrovství světa v Rusku neprovázejí jen nádherné útočné akce a góly, ale i krásné ženy na tribunách či ve fanzónách. Do konce června vám budeme nabízet nejsympatičtější fanynky týmů z každé skupiny. Můžete hlasovat pro vaši favoritku, vítězky pak postoupí do finále, v němž se „utkají“ o pomyslný titul Miss šampionátu.

Dotaci na Čapí hnízdo prý firma dobrovolně vrátí

Střední Čechy – Ke zlomu zřejmě dospěje handrkování o dotaci na výstavbu multifunkčního kongresového centra na Benešovsku, označovaného jako „farma“ Čapí hnízdo a spojovaného se jménem současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten kvůli okolnostem získání dotace z Regionálního operačního programu v roce 2008 čelí společně s dalšími šesti lidmi včetně nejbližších členů rodiny trestnímu stíhání (původně byla dokonce stíhána 11členná skupina). Kauza, která je zatím na úrovni vyšetřování vedeném hospodářskou kriminálkou pražské policie, vyvolává značný rozruch na české politické scéně.

Počet Středočechů vzrostl podle statistiků o 3421

Střední Čechy – Střední Čechy zůstávají nejlidnatějším krajem v rámci republiky. Nejnovější údaje Českého statistického úřadu za první kvartál letošního roku připomínají, že k 31. březnu měl kraj 1 356 216 obyvatel. Alespoň pokud jde o lidi, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu; ve skutečnosti je těch, kteří mají ve středních Čechách domov, více.

Koně z jámy hasiči dolovali skoro tři hodiny

Střední Čechy /FOTOGALERIE/ – Náročný zásah směřující k záchraně koně spadlého do jámy, při kterém zvířeti dokonce museli půjčit vlastní oblečení, zažívali ve středu dopoledne hasiči na Praze-západ. Před 17. hodinou byli přivoláni do chatové oblasti mezi obcemi Měchenice a Klínec, kam běžně používaná technika nemůže dojet.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT