Letních malérů na vodě se však ve středních Čechách odehrává mnohem víc. Před měsícem zemřel v rybníku ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku 73letý muž. Šel si zaplavat – a postihly ho náhlé zdravotní komplikace.
Rozvážně a bezpečně
V čem dělají lidé chyby nejčastěji? Zejména přeceňují vlastní síly, podceňují zdravotní stav, roli hraje i alkohol, který zavinil řadu utonutí i těžkých zranění, má jasno prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal. „Dále jsou to naprosto zbytečné skoky do vody, které nejen že jsou životu nebezpečné, ale každý rok řadu lidí upoutají na vozík. Proč to všechno musíme dělat, když víme, že nás to může zabít?“ varuje.
V první řadě Smejkal zmínil přecenění sil při přeplavávání přehrad, rybníků a jezer. „To je velký problém Slapské přehrady,“ upozornil. Přikyvuje i Daniel Vičan, místopředseda spolku vodních záchranářů z Prahy 6, který přes prázdniny na Slapech slouží. Plavci, kteří se vydají napříč, si prý navíc neuvědomují, že kříží plavební dráhu – přičemž jejich hlava není z lodí dobře vidět. Rok od roku přibývá těch, jimž vodní záchranáři vysvětlují, že když už chtějí opustit žlutými bójkami vyznačené oblasti vyhrazené plavcům (což není zakázáno), musí pamatovat na to, aby byli vidět: vybavit se barevnou plaveckou čepicí nebo plaveckou bójkou – pořídit se dají zhruba v ceně deseti zmrzlin – a vůbec nejlepší je loďka s průvodcem: poslouží nejen ke zviditelnění, ale i v případě, že plavci dojdou síly nebo ho postihne křeč.
Pro případ, že už k něčemu dojde, doporučuje Smejkal mít v chytrém telefonu nainstalovanou bezplatnou aplikaci Záchranka. Umožní komunikovat s operačním střediskem zdravotnických záchranářů – a díky automatickému odeslání údajů o poloze odpadne zdlouhavé vysvětlování. A pokud jde o událost na vodě či v její blízkosti, kde působí vodní záchranáři, dostanou souřadnice i oni. Jak je to užitečné, opět potvrzuje Vičan ze Slap: například na dvoukilometrové pláži na Nové Živohošti lze hned zamířit k místu, kde je třeba pomoci – bez nutnosti vyhlížet, odkud někdo dává signál máváním ručníkem… „Pokud umíte popsat, kde jste, a vidíte událost na vodě, je vhodné volat linku 112, která informaci předá všem složkám integrovaného záchranného sytému. Ale je pochopitelně možné použít jakoukoli tísňovou linku: 112, 150, 155, 158,“ připomněl Smejkal.
Kázeň na plavidlech
Vodní záchranáři také upozorňují na houstnoucí plavební provoz; přibývá plachetnic i motorových plavidel (zvláště cenově dostupnějších vodních skútrů). Stává se, že vůdci plavidel nedodržují bezpečnou vzdálenost od žlutých bójí označujících místa pro koupání, či dokonce do vyhrazené oblasti vplují. A také se předvádějí a nedodržují omezení rychlosti. V té souvislosti Smejkal vyzývá ke slušnosti a ohleduplnosti. „Naopak vítám, že vznikají vyhrazené části pro sporty jako je vodní lyžování, wakeboarding, akrobacie na skútrech, ale i pro jetboardy,“ poznamenal s tím, že nemá smysl se vývoji bránit.
Počet utonulých na Příbramsku se nemění
Počet utonulých na Příbramsku se v posledních letech nijak nemění a pohybuje se okolo dvou až tří lidí ročně. K poslednímu případu došlo minulý týden v Bohutíně.
Policie šetří případ utonutí muže středního věku ve Vysopeckém rybníku, kterému došlo ve středu 26. června okolo třetí hodiny odpoledne. „Výsledky pitvy zatím nemáme,“ sdělila Deníku policejní mluvčí Monika Schindlová s tím, že policie ani statistiku podobných případů nevede a ve většině případů ani neposkytuje žádné informace.
Veřejnost má v živé paměti ještě loňský případ, kdy na městském přírodním koupališti Nový rybník utonul devětatřicetiletý cizinec. Tato událost pak otevřela debatu na téma, zda má či nemá být na tomto koupališti přítomný plavčík. Radnice ale namítala, že náklady na pozici plavčíka by pro město, potažmo pro příspěvkovou organizaci Sportovní zařízení města Příbram, která koupaliště spravuje, byly příliš vysoké a navíc byl vzhledem k rozloze areálu zcela určitě jen jeden nestačil.
Část veřejnosti se ale domnívá, že existují cesty, jak toto vyřešit. „Máme vodní záchrannou službu, nebo dobrovolné hasiče, kteří mají také výcvik, tak by se asi dalo najít nějaké řešení,“ míní Martin, jeden z návštěvníků příbramského koupaliště.
Loni policie také šetřila utonutí muže v hříměždickém lomu při závodech ve skocích do vody Highjump. Muž se ale neutopil při závodech, nýbrž při koupaní v noci. Zprávu o události policie přijala kolem čtvrté hodiny ranní. I přes okamžitý zásah záchranářů a potápěče se muže nepodařilo zachránit.
|
Doporučení vodních záchranářů * Bazény a zahradní jezírka: * Plavecké pomůcky pro děti * Bezpečné dětství: Zdroj: David Smejkal, prezident Vodní záchranné služby ČČK |
