Někdo nesouhlasí se zbytečným rozhazováním peněz ze státní správy, neboť považuje současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku za dostatečný, jiný se obává, aby se krásné udržované lesy Křivoklátska nezměnily v „kůrovcový Boubín“ (viz Šumava). A další skupina se obává zintenzivnění šikany ze strany ochránců přírody.
Jeden z iniciátorů petice Karel Breník konstatoval: „Nejsou to jen lesáci a myslivci, jak se snaží veřejnosti naši oponenti podsouvat, ale je to široké spektrum občanů, kteří se prostě a jednoduše 
s myšlenkou možného Národního parku Křivoklátsko 
z mnoha pochopitelných důvodů neztotožnili.“

Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko, který se dle svých slov rovněž účastní přípravy návrhu zákona o NP Křivoklátsko, ujišťuje veřejnost Křivoklátska, že všechna předjednaná a s obcemi dohodnutá pravidla v návrhu zákona zůstávají zachována. „Navíc byl zařazen paragraf, který umožní vjezd cyklistům na celé území národního parku po zpevněných a účelových cestách,“ nechal se slyšet poté, co se proti navrhovanému zákonu postavila také řada milovníků cykloturistiky.⋌

Další skupině občanů vadí myslivost, která je prý umožněna jen vyvoleným. Petr Hůla v zářijových Křivoklátských listech například zdůraznil, že omezení, plynoucí ze zřízení národního parku, se týká zásadně především uživatelů a nájemců honiteb – tedy prebendy marginální skupiny, která má ekonomický profit z myslivosti.

Těžba

Na přetřes se kdysi při setkání s bývalým ministrem Františkem Pelcem dostala rovněž těžba dřeva v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.Vyšší stupeň ochrany přírody je zde dle Petra Hůly nutný: „Potřebovali bychom, aby se intenzita zásahů v lesích zmenšila, respektive technologie, které se zde používají, nejsou pro přírodu optimální.“

Ale odhadovaná ztráta z produkce dřeva přechodem na bezzásahový režim by dle Karla Breníka ročně vyšla na desítky milionů korun. „Ke ztrátám, které lze vyčíslit, by ještě přibyly následkem útlumu hospodářské činnosti například ztráty pracovních míst v sociálně citlivém regionu či vyloučení samozásobování obyvatel přilehlých obcí palivem,“ zdůraznil Karel Breník.

Ministerstvo životního prostředí považuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko za jednu ze svých priorit.
Ovšem vyhlášení parku bude stát desítky milionů korun, další finanční prostředky si vyžádá i správa území.

Dostatečná ochrana

Proti zřízení národního parku se mimo jiné vyjádřil předseda 17. základní organizace Českého svazu ochránců přírody Rak Rakovník Jiří Pšenčný: „Pro ochranu přírody nemá národní park rozhodující význam. Celá oblast, která se uvažuje jako národní park, je začleněna v chráněné krajinné oblasti. Všechny obzvlášť cenné lokality, které by si zasloužily vyšší stupeň ochrany, spadají do rezervací, národních rezervací, chráněných památek, přírodních výtvorů a podobně. Navíc část Křivoklátska má možná ochranu vyšší, než všechny parky dohromady. Je součástí prezidentské honitby v Lánské oboře a ochranného pásma vodárenské nádrže Klíčava. Ve větší míře jde o záležitost komerce. Národní park je samostatnou územně správní jednotkou, takže správa národního parku vykonává na území téměř všechnu státní správu. S tím se tu objeví spousta úředníků a razítek.“

Dobrá značka

Dle ministerstva životního prostředí ale přinášejí národní parky regionu, ve kterém jsou vyhlášeny, ekonomickou vzpruhu. Mají mezinárodní věhlas. „Značka národního parku znamená i snadnější přístup k podpoře z veřejných zdrojů pro obce i pro soukromé subjekty. Státní fond životního prostředí, který poskytuje podporu výstavbě čistíren odpadních vod, hospodaření s odpady či zlepšování kvality ovzduší obce v národních parcích a jejich sousedstvích, jednoznačně preferuje,“ upozornil kdysi bývalý ministr František Pelc při setkání s občany Křivoklátska.

- návrh na zřízení Národní parku Křivoklátsko je nyní ve fázi schvalování
- předkládá se ministerstvům
- ministr zemědělství Petr Bendl například s návrhem souhlasí
- návrh poté půjde k projednání do vlády