Dopravní nehody v kraji: Závažné jsou újmy na životech, zdraví i hmotné škody

Nevěnování se, překročení, nerespektování

Jako rizikový se z tohoto pohledu jeví nejenom dlouhý úsek dálnice D1 v blízkosti metropole. V sousedství Prahy se jedná také o přilehlé části dálnic D5 a D10. V případě zdejších nehod šlo v dominantní míře o důsledky nevěnování se řízení či policisté určili jako příčinu nesprávný způsob jízdy. Dále se jako problémovější vybarvily části D4 mezi Příbramí a Dobříší, D10 u Mladé Boleslavi, D7 na Kladensku a D1 na Vlašimsku, kde se přidává i nepřizpůsobení rychlosti jízdy. A také silnice I/6 na Rakovnicku, kde lze ve výraznější míře zaznamenávat nedání přednosti; včetně nerespektování značek Stop.

V některých oblastech se ve sledovaném období nakupily nehody v místech oprav povrchu spojených s omezeními průjezdu, na což řidiči včas nereagovali; častěji se opakovaly pozdní reakce na kolony vzniklé provozem, což končilo nejenom pomačkanými plechy, ale někdy i tragicky.

Pozor na nebezpečné nehody: Toto jsou místa, kde Češi nejčastěji bourají

V některých případech se také projevily vlivy počasí, k čemuž silničáři připomínají, že třeba v zimním období musí řidiči přizpůsobit jízdu aktuálním podmínkám – a mít na paměti, že v takových případech jezdit stejně jako v létě a za sucha prostě není možné: závady ve sjízdnosti způsobené povětrnostními vlivy lze pouze zmírňovat a nikoli odstranit.

Příčiny nehod a jejich statistiky nicméně policisté průběžně vyhodnocují – a nevede to jen k výběru lokalit pro zvýšený dohled v rámci hlídkové činnosti i dopravně bezpečnostních akcí. Pro problémová místa dopravní inženýři navrhují opatření ke zvýšení bezpečnosti. Zástupci policie jednají se správci komunikací i obcemi o opatřeních, která by mohla přispět k nápravě. A rozhodně to neznamená pouze osazení dopravních značek omezujících rychlost, případně jinou změnu dopravního značení.

Zvláště ze silnic nižších tříd či městských křižovatek jsou už z minulosti známa opatření jako osvětlení, osazení světelnou signalizací (tedy instalace semaforů), umístění zpomalovacích pruhů – nebo i větší stavební úpravy komunikace. Včetně přestavby tečných křižovatek do podoby kruhových objezdů; taková výstavba okružní křižovatky je nyní aktuální třeba na silnici I/16 u obce Plazy na Mladoboleslavsku.

Některá doporučení si však na realizaci počkají i delší čas – třeba návrhy na mimoúrovňové křížení silnice s železnicí. Dlouhodobě se připravuje například i odstranění kuriozity v podobě autobusových zastávek přímo u dálnice mezi Prahou a Mníškem pod Brdy. Jejich existence, navíc s nájezdem přímo do pravého jízdního pruhu bez delšího připojovacího úseku, je jev překvapivý – přičemž toto řešení přetrvává z minulosti, kdy zde nešlo o dálnici, ale o rychlostní silnici. Odklonit trasy autobusových linek mimo dálnici je přitom úkol náročnější, než by se z laického pohledu zdálo.

Hlavní problém je prý u řidičů

Bohužel se ukazuje, že se zvyšováním kvality aut se zhoršuje kvalita jejich řidičů, naznačil Deníku ředitel Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje Jan Lichtneger. „Rapidně klesá,“ konstatoval s tím, že hodně řidičů si zvyklo spoléhat na „chytrá auta“ a jejich asistenty, umějících vyřešit lecjaký problém – až do chvíle, kdy je situace nad jejich možnosti. Připomněl, že jsou patrné i regionální odlišnosti: například na standard zimní údržby mají v okolí Prahy motoristé vyšší nároky než třeba ve výše položených oblastech. Lichtneger také upozornil na nešvar v podobě nevěnování se řízení: „Někdo za jízdy prakticky nedá telefon z ruky.“

O problémech na straně šoférů hovoří i Martin Buček z týmu komunikace Ředitelství silnic a dálnic ČR v souvislosti s bouračkami na dálnicích kolem Prahy. „Proti nárazům zezadu, což bývá nejčastější nehoda při nevěnování se řízení, asi žádná opatření příliš nepomohou,“ poznamenal.

Někde se nicméně v dlouhodobějším výhledu chystá takzvané zkapacitnění: rozšíření dvou jízdních pruhů pro každý směr jízdy na tři. Zřídne doprava, řidiči budou moci udržovat větší odstup, riziko poklesne i v souvislosti s omezením kolon. „V přípravě je to na D5 od Prahy po 22. kilometr, tedy zhruba po Králův Dvůr, na D8 v úseku Zdiby–Nová Ves a na D10 od Prahy po Kosmonosy,“ řekl Deníku.

Patří beton na keltské oppidum? K Závisti se vyjádří archeologové

S tím, že ale opravdu jde o dlouhodobé plány. Nejdál dospěly přípravné práce na části D10, kde je zamýšlené zkapacitnění rozděleno na sedm stavebních úseků, přičemž první z nich dospěl do stadia EIA: projednávání vlivu na životní prostředí. „Pracuje se na tom, ale zatím je to výhled,“ připomněl, že časové odhady zatím nejsou k dispozici. A pokud jde o nejvytíženější dálniční úsek v republice mezi Prahou Mirošovicemi? Tam je už nyní konečný stav.

Mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková nicméně Deníku ve středu sdělila, že výrazná místa se zvýšenou dopravní nehodovostí na středočeských dálnicích nejsou – alespoň nikoli trvale. „Často se jedná o nehody v době prováděných rekonstrukcí vozovky či stavební činnosti. Za běžného provozu tato místa nevykazující zvýšenou míru nehodovosti,“ zdůraznila.

Na silnici I/6 na Rakovnicku pak situaci změní dostavba dálnice. Připomněla současně, že jestliže střední Čechy protíná nejvíce dálnic, nelze zdejší nehody porovnávat s jinými kraji. „Je zřejmé, že náš kraj, s ohledem na svou rozlohu, vykazuje (a vykazovat bude vždy) mnohem vyšší počet dopravních nehod než ostatní kraje,“ konstatovala. I ona uvedla, že hodně závisí na samotných řidičích: „Nevěnování se patřičně řízení, mnohdy i v souběhu s dalšími příčinami, je bohužel jeden z častých faktorů, v důsledku kterého řidiči havarují, nebo způsobí nehodu.“