Sedávej, panenko, v koutě, budeš-li hodná, najdou tě. Na takového poučování z dětství si ti starší ještě vzpomenou; snad to kdysi dokonce četli v čítance. Nicméně už tehdy mohli současně slýchat i slova o tom, že drzé čelo je lepší než poplužní dvůr.

Přidáno dostali tři lidé z pěti

Že se vyplatí postupovat spíše druhou z naznačených cest, ukazuje zjištění výzkumníků k tomu, jakou odvahu lidé mají, aby si nadřízenému řekli o vyšší mzdu. Celorepublikově se s takovou žádostí vytasila alespoň jednou v životě více než polovina Čechů: 55 procent. Ve středních Čechách jich bylo méně, 54 procenta; možná hraje jistou roli, že příjmy jsou v kraji dlouhodobě uváděny jako nadprůměrné. A výsledek? „Tři z pěti z nich se svou žádostí uspěli,“ konstatoval Macháček. Častěji muži (ve 40 procentech případů) než ženy (25 procent).

Fakt, že bezmála půlka lidí si o přidání nikdy v životě neřekla, může podle Adély Denkové z Česka v datech ukazovat, že celkově zas tak velkým sebevědomím nehýříme. „Dobrou zprávou ale je, že podle dalších zjištění nám sebevědomí mimo jiné dodává pocit, že jsme zvládli náročnou práci,“ poznamenala Denková.

Hodně lidí je ostatně s odměnou za svou práci spokojeno. Ve výzkumu, do kterého byl zahrnut vzorek téměř tří tisíc respondentů, uvádělo spokojenost se svým ohodnocením 49,3 procenta obyvatel kraje (naopak vyslovenou nespokojenost ohlašuje zhruba třetina lidí: 34,4 procenta). Celorepublikový průměr dosáhl 47,7 procenta. Typickým příkladem člověka, který k výši výplaty nemá vážnější výhrady, je muž ve věku od 34 do 54 let. Naopak pocit, že příjem je příliš nízký, se nejvíce rozšířil mezi nejmladšími z dotazovaných: ve věkovém intervalu mezi 18 a 24 roky. Nespokojenci podle Denkové uvádějí jako mzdu, která by vyhovovala, ve čtvrtině případů částku v rozmezí od 30 do 40 tisíc korun – a pětina by si představovala čistý příjem mezi 25 a 30 tisíci. Aktuálně se takzvaná průměrná hrubá mzda (což je statistický přepočet a většina lidí na ni nedosáhne) ve středních Čechách vyšplhala podle údajů Českého statistického úřadu na 38 820 korun. Medián neboli střední hladina skutečných mezd dosahuje 32 870 Kč hrubého.

Vědět, kolik berou kolegové

V souvislosti s tímto tématem Macháček připomněl, že o přehledu finančního ohodnocení ještě před nástupem do nového zaměstnání se aktuálně baví i evropští ministři práce a sociálních věcí. Posuzují návrh, podle něhož by pracovníci měli mít právo žádat od zaměstnavatele informace o průměrné výši odměny kolegů, kteří vykonávají stejnou nebo podobnou práci. „Chceme posílit postavení uchazečů o zaměstnání i pracovníků,“ připomněla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Mělo by to podpořit transparentní přístup zaměstnavatelů k odměňování a pracovníkům usnadnit jejich požadavek spravedlivé mzdy.

Jak lidé vnímají své sebevědomí
- Na desetibodové škále (kde desítka znamená nejlepší výsledek), si Středočeši dali průměrnou známku 6,37. V Praze lidé hodnotí své sebevědomí v průměru známkou 6,26. Celorepublikový průměr dosahuje úrovně 6,36.
- Podle více než poloviny (54 procent) dotázaných je naše sebevědomí nižší, než by mělo být.
- Nejvyšší míru sebevědomí mají podle vlastního hodnocení obyvatelé Ústeckého kraje, kteří se v průměru hodnotí známkou 6,62. Těsně je následují obyvatelé Libereckého kraje se známkou 6,55. Největší překvapení představuje umístění Prahy na pátém místě od konce ve srovnání krajů. Na chvostu zůstalo hodnocení vlastního sebevědomí lidí v Plzeňském kraji (6,21) a Jihočechů (6,22).
- Sebevědomí a osobní sílu posilují náročné životní situace, které lidé prožili. Patří mezi ně například záchrana života, zažití živelní pohromy typu povodně nebo požáru, ale například i začátek života v nové zemi, výchova dětí či stavba vlastního domu.

Zdroj: průzkum agentury Ipsos pro projekt Česko v datech