Sběratel Ondřej Bastl vlastní několik tisíc medvědů, jeden pochází až z Aljašky

Dvaašedesátiletého Ondřeje Bastla jste možná nikdy neviděli. Je ale velmi pravděpodobné, že s jeho medvědy jste se už setkali. Vystavoval je na zámku v Děčíně či Tachově nebo v Městském muzeu v Kladrubech u Stříbra. A v posledních letech pak pravidelně na medvědím veletrhu Teddy Bear Prague.

Láska k medvědům se datuje již od dětství. „Medvědy jsem měl rád odmala. Medvědem jsem byl i u skautů. Odmalička mi tak říkali,“ směje se Ondřej a ukazuje archivní snímek – fotku s rodiči a prvním plyšovým medvědem.

Živá zvířata a deskový betlém zvou k návštěvě Kostela Panny Marie Vítězné

„O jeho osudu bohužel již po šedesáti letech nic nevím. Ale o druhém ano. Byl to medvěd Hamiro, velký asi jeden metr. Po přestěhování na sídliště skončil v plamenech, anžto se do něho dali moli,“ vypráví Ondřej.

S nostalgií vzpomíná také na svou první – tehdy nevelkou – sbírku, kterou musel redukovat, neboť bydlel se třemi dětmi a manželkou v jedné místnosti. „Mnoho medvědů mě mrzí, později jsem je už nesehnal. Třeba ruské pohyblivé medvídky, pijící z lahve nebo drnkající na balalajku.“

Vídeňský bronz nevyčíslitelné hodnoty

Látkoví, dřevění, kovoví, porcelánoví… Medvědi, které má Ondřej doma na poličkách a ve vitrínách po celém třípokojovém bytě, jsou vyrobeni snad ze všech materiálů, které vás napadnou. A po plyšácích různých velikostí a tvarů svým množstvím zaujmou i hrnky a sklenice. „Jenom těch je přes 300 kusů,“ říká s hrdostí v hlase Ondřej.

OBRAZEM: Na lyžaře na Šibeničním vrchu shlíží obří kocour Mikeš

Který medvěd má pro něj největší cenu? „Ceny sběratelských medvědů třeba od Hermanna nebo Steiffa se pohybují v řádech tisíců korun, stejně jako medvědi z první poloviny 20. století. Velkou cenu pro mě má medvídek z vídeňského bronzu z přelomu 19. a 20. století. A nejde ani tak o finanční cenu, která není malá, ale o to, že jsem ho dostal před 45 lety od otce, který již není mezi námi.“ Za nejdražšího medvěda, kterého si sám pořídil, dal přes sedm tisíc korun.

Medvěd z uhlí

A když už jsme u těch ‚nej‘, medvědem, který přicestoval z největší dálky, je autorský hrnek, který přiletěl až z Kanady od hranic s Aljaškou, z místa vzdáleného přes 8 000 kilometrů.

Radost má však Ondřej z každého medvěda, kterého dostane jako dárek. „Rodina, přátelé, známí, kolegové. Ti všichni samozřejmě o mé sběratelské vášni ví, takže mi dělají radost dalšími přírůstky.“

PODÍVEJTE SE: Na Ovocném trhu se už bruslí, krampusáci pózovali na Staromáku

Sběratelství, to je celoživotní, nikdy nekončící vášeň. Jaký by pro Ondřeje byl tedy vysněný medvěd, kterého by si ještě rád přidal do sbírky? „To je velmi těžká otázka. Vím, že stejně nikdy nebudu mít všechny medvědy, po kterých bych toužil. Kvůli místu omezuji sbírku na malé medvídky, pohlednice. A všechno, co se mi ještě vejde do bytu. Medvídků, které bych chtěl mít, je celá řada. Třeba příteli, polskému sběrateli, závidím – v dobrém slova smyslu – medvídka vyřezaného z uhlí. Ale na druhou stranu, kdyby se nám splnily všechny sny, už by nebylo o čem snít,“ řekl Ondřej.