Varianta s nahrazením betonu kamenem nicméně skutečně na přetřes přišla: autor ukázal skicu, která s takovým řešením počítá. Deníku to v úterý potvrdil ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík. Zdůraznil však, že úkolem setkání odborníků, které na čtvrtek 26. května svolal společně s ředitelkou Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Irenou Benkovou, nebylo hodnotit Pleskotovy návrhy; tím méně cokoli podpořit, odmítnout nebo dospět ke konkrétnímu řešení, jak by zamýšlená proměna místa mohla vypadat.
Šlo o to ukázat směr, jak dále postupovat při plánování budoucnosti místa, kde se v pravěku nacházelo hradiště, jež v jedné etapě vývoje bylo i keltským oppidem, avšak všechny zachované pozůstatky jsou po ukončení archeologického výzkumu překryty vrstvou navážky. Místa, které je dnes nejen oblíbeným cílem výletů (přičemž zde loni začala sloužit i nově vybudovaná rozhledna), ale také se tam konají pohanské obřady.
Odborníci z různých oborů
Jestliže obec Dolní Břežany a Středočeský kraj mají zájem místo upravit, Pleskotův projekt vyvolal obrovský ohlas. Na nynějším povrchu akropole navrhl umístit pestře nabarvené betonové prvky geometrických tvarů. Ty sice přesně odpovídají archeology odkrytým platformám, na nichž v pravěku stály objekty – avšak s hlasitým nesouhlasem se setkala myšlenka barev i betonu obsypaného štěrkem.
Fotogalerie: Setkání odpůrců a příznivců změn národní kulturní památky Závist
play_fill
Právě síla hlasů odpůrců vedla k širšímu odbornému projednání, na něž byli pozváni vedle archeologů také architekti, krajinní architekti, zástupci vysokých škol (Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity) i ICOMOS; národního komitétu Mezinárodní rady památek a sídel. K představení závěrů chystá archeologický ústav vyjádření, které zveřejní na svém webu.
Zvážit varianty, přizvat lidi
Ředitel Mařík Deníku řekl, že nešlo o hodnocení, zda je Pleskotův návrh dobrý, či nikoli – a už vůbec ne o doporučení, zda se má, anebo nemá realizovat. „Úkolem bylo z různých aspektů posoudit možnost prezentace výsledků archeologického výzkumu – a to i z hledisek památkové péče, ochrany životního prostředí a krajinného,“ konstatoval. S tím, že výsledkem je poměrně rozsáhlá skupina různých doporučení. A ano – nechybí ani možnost zvážit prezentaci zvoleného motivu jinými technikami a metodami. „Je to jedna z možností, ale ne jediná,“ uvedl Mařík k alternativnímu návrhu představenému architektem Pleskotem. S tím, že ještě budou následovat další odborná jednání a hodnocení.
Zazněly mimo jiné požadavky na respektování ochrany přírody a životního prostředí či na větší pozornost věnovanou celku (národní kulturní památka zahrnuje 150 hektarů, z čehož akropole představuje jen 0,8 hektaru). Zásadní pak je projednávání návrhů s veřejností – a to včetně lidí ze sousedství i různých zájmových skupin; výslovně ředitel ústavu upozornil na Českou pohanskou společnost.
