Lidé bez domova čekají perné noci. Podle předpovědi meteorologů by noční minima měla o víkendu klesat i pod minus deset stupňů Celsia. Bezdomovci proto hledají úkryt, kde by noční mrazy přečkali a neumrzli. V řadě měst pro lidi z ulice zůstanou přes noc otevřená nízkoprahová denní centra, a to v rámci projektu „Teplá židle“ – pro lidi nejsou sice připravená lůžka, ale mohou se vyspat na židli u stolu právě ve zmíněných centrech.

V největším středočeském městě Kladně, které má přes 70 tisíc obyvatel, je pro lidi bez domova připraven nejen vyhřátý prostor centra kladenské pobočky Českého červeného kříže, dotyční zdarma dostanou jídlo, čisté oblečení, ale také možnost se vykoupat a v nutném případě i nejnutnější odborné vyšetření. Projekt využívá v mrazivých dnech průměrně sedm osob za noc. Jedinou podmínkou je, že klienti nesmějí být pod vlivem alkoholu či jiných látek. Na bezpečnost tu dohlíží městská policie.

„Hlídky pravidelně do zařízení dojíždějí a návštěvníky ztotožňují a zaevidují. V centru je také nainstalované takzvané panik tlačítko, které je spojeno přímo s dispečinkem městské policie. Pokud by tedy pracovníci červeného kříže měli potíže, jediným stisknutím pomoc přivolají. Strážníky volají i v případě, pokud je klient zjevně pod vlivem návykové látky a není možné ho do centra přijmout,“ sdělila ředitelka Městské policie Kladno Monika Horová.

„Teplou židli“ spouštějí rovněž v Berouně či Hořovicích. Zdejší Charita Beroun pod vedením Petra Horáka navíc tento týden některým bezdomovcům rozvezla zateplené provizorní příbytky takzvané Iglou, které jsou jednoduché na montáž a dokáží člověka ochránit před mrazem a nepříznivými klimatickými podmínkami.

„Kdo příbytek dostane, rozhodli naši sociální pracovníci. Prioritně byli jsme jej dávali lidem, kteří jsou již na tom již velmi zdravotně špatně, nemohou například dobře chodit, žijí v izolaci a hrozí u nich, že by někde mohli umrznout,“ vysvětlil Petr Horák, ředitel Charity Beroun. Charita Beroun, jenž spolupracuje s městem Beroun a Hořovice, je schopná zajistit nocleh pro zhruba 45 lidí bez domova. „Kapacita denního centra je 25 lidí a v rámci projektu je téměř vždy využita,“ sdělil Petr Horák. To ovšem neznamená, že by se další lidé měli smůlu. Sociální pracovníci se v takové situaci starají o to, aby se lidé v centru postupně vystřídali.

Ve městě Škodovek, tedy Mladé Boleslavi, mají lidé bez domova možnost přečkat mrazivé noci mimo jiné ve velkokapacitním vyhřívaném stanu. Ten zakoupilo městě před osmi lety, jelikož azylové středisko Naděje bývá během zimních nocí plné. V provozu je od počátku letošního roku.

„Stan je v provozu v případě, kdy teploty několik nocí za sebou poklesnou pod mrazu, případně panují výrazně nepříznivé povětrnostní podmínky. O možnosti využít tuto variantu noclehu informuje bezdomovce městská policie,“ doplnila Šarka Charousková, mluvčí mladoboleslavské radnice.

„Noclehárna funguje celoročně, je výhradě určena pro Kutnohoráky. Noclehy jsou zpoplatněné a lze na ně využít dávky hmotné nouze,“ sdělila Deníku Slávka Kunášková, vedoucí Střediska Atrium v Kutné Hoře.

Personál v karanténě

Nelehkou situaci v současné době řeší v Příbrami. U personálu nízkoprahového denního centra, které je v režii Centra sociálních a zdravotnických služeb města Příbram, propukla nákaza Covid-19. Větší část personálu je tak nyní v karanténě a nebude k dispozici pro nadcházející dny, kdy centrum bude otevřeno kvůli mrazům i v noci. V tuto chvíli shání ředitel centra Tomáš Cipra dobrovolníky.

„Hledáme externí pracovníky pro zajištění chodu nízkoprahového denního centra, a to ve spolupráci se Středočeským krajem a také Českým červeným křížem,“ řekl Tomáš Cipra s tím, že projekt Teplá židle samozřejmě i v Příbrami funguje, nicméně sociální pracovníci lidem bez domova nabízejí prioritně lůžka v noclehárně, a to za poplatek čtyřicet korun. Klient částku platit nemusí, může si pobyt odpracovat.

„Samozřejmě se ale nikdy nemůže stát, aby někdo nebyl vpuštěn do denního centra, pokud by mu hrozila jakákoliv újma. Od toho to zařízení je. Ale snažíme se takto klienty motivovat k zodpovědnosti,“ dodal ředitel Tomáš Cipra.

S nákazou koronavirem u personálu v nízkoprahovém denním centru bojovali také v Berouně. „Obě kolegyně prodělaly lehčí formu nákazy. Při jarní vlně jsme řešili nákazu u personálu v azylovém domu. Jedna z našich kolegyň skončila v nemocnice. Nicméně jsem na personál hrdý, jak celkově tuto složitou situaci zvládl,“ dodal Petr Horák z Charity Beroun.