Kliknutím zvětšíteVětšina by i v případě výrazného zhoršení zdravotního stavu dávala přednost tomu, kdyby se podařilo zajistit péči v domácnosti; díky rodině a s pomocí docházejících pečovatelek. A doma by nejraději i umřeli. Tak předseda Institutu sociální práce Jakub Čtvrtník shrnul výsledky průzkumu, ve kterém se tazatelé na představu o tom, jak by chtěli žít a dožít v době, kdy už nebudou v kondici, ptali občanů. Tisícovky dospělých ve věku od 18 do 64 let z celé republiky.
Ženy vědí, jaké je o někoho pečovat
Plně to platí i pro Středočechy, řekla Deníku analytička a metodička institutu Vladimíra Tomášková. Regionální rozdíly se podle jejích slov neprojevily, stejně tak – a to poněkud překvapivě – ani rozdíly mezigenerační. Jediná odlišnost byla mezi pohlavími: ženy se k pobytovému zařízení klonily častěji, a to s argumentem, že nechtějí být na obtíž.
„Pravděpodobně proto, že ženy si lépe představí, co pečování o druhého obnáší – a také roli pečovatelek nejčastěji zastávají,“ míní Čtvrtník. Jinak názory dotázaných vyznívaly až překvapivě jednoznačně. Pokud tedy pomineme odpovědi spíše ojedinělé, mezi nimiž zaujme zvláště razantní stanovisko 18 dotázaných: stát se odkázaným na pomoc okolí není přijatelné; to raději zvolit smrt. Ať už by se mělo jednat o eutanazii, nebo sebevraždu…
Na tahle přání začaly některé pečovatelské služby reagovat proměnou svého zaměření. Od dříve převažujících činností, k nimž patřily rozvozy obědů či zajišťování úklidu, což však nabízejí i firmy nyní běžně působící na trhu, přecházejí k zajišťování skutečné péče o lidi, kteří se bez pomoci neobejdou. Se službami nekončícími v půl čtvrté, jako dřív, ale trvajícími až do večera – včetně práce o víkendech.
O změnu se snaží už deset krajů
S touto proměnou jim Institut sociální práce pomáhá v sedmi krajích – včetně středních Čech. „Spolupracujeme zde už s více než desítkou organizací,“ řekl Deníku ředitel Čtvrtník. „Jsem rád za každou, která přibude,“ konstatoval. Jako dobrý příklad lze prý vyzdvihnout třeba Dobříš, ale například také Čáslav nebo Poděbrady. Současně Čtvrtník chválí rovněž přístup kraje: pro pečovatelské služby pořádá například semináře. Rovněž od některých zřizovatelů pečovatelských služeb, což jsou třeba radnice, cítí podporu a vstřícnost k proměně.
O té se však, jak Čtvrtník upozornil, mezi lidmi zatím málo ví, a tak leckdo ani netuší, jakou pomoc by mohl pro pobyt v domácím prostředí získat. Právě nabízet informace, které potřebným umožní zorientovat se v systému sociální péče, patří k hlavnímu poslání posláním kontaktních center POSEZ (znamená to Pomoc seniorům a zdravotně postiženým), jež kraj zřizuje ve spolupráci s radnicemi a místními poskytovateli služeb.
Zatím však jde pořád o první vlaštovky; rozhodně jich není hejno. Spočítat by se daly na prstech; málem i jedné ruky. Alespoň podle informací Deníku: POSEZy loni fungovaly v Benešově, Mladé Boleslavi, Novém Strašecí, Poděbradech a Slaném – s následným rozšířením do Říčan. Krajská radní pro oblast sociálních věcí Aneta Heřmanová (ČSSD) má jasno: koncept tohoto projektu se osvědčil – a zájem návštěvníků o nabízené služby to jen potvrzuje.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
