Dnes se odlišuje rozdílná podoba pěších tras, jichž je v republice přes 43 tisíc kilometrů, lyžařského značení a cykloznačení – přičemž podobu dokonce definuje norma ČSN a sada barevných pruhů, šipek, směrníků i dalších prvků má i ochrannou známku.

Posázavský Pacifik.
Sezona parních výletů začíná: v sobotu k Sázavě, v neděli za Prahu

A tohle všechno začalo právě ve středních Čechách už v době, kdy „na venek“ vyráželi lidé z Prahy mající podobu podstatně menšího města než dnes. A místní hospodáři nechápavě kroutili hlavou nad tím, jak může mít někdo z města čas zbůhdarma lajdat krajem a chuť putovat lán světa jen proto, aby koukal na skály. Kdyby dal aspoň vydělat najmutím povozu jako ti pánové a dámy, kteří jezdí obdivovat staré zdivo!

Historii zaplavila voda

První značená trasa vznikla už roku 1889 podél Vltavy mezi Štěchovicemi a Svatojánskými proudy. Dnes už však lze zavítat pouze na její část; úsek vedoucí údolím řeky byl zaplaven při napouštění přehradních nádrží Štěchovice a Slapy. Jako „náhrada“, rovněž v tomto kraji nabízející úzké skalní cestičky, úchvatné výhledy na Vltavu i botanické bohatství v okolí, může posloužit putování ze Štěchovic do Třebenic spojené i s návštěvou naučné stezky Svatojánské proudy.

Nejstarší a také nejdelší

Za nejstarší skutečně dochovanou značenou trasu se označuje Cesta Vojty Náprstka mezi Berounem a Karlštejnem, která je jen nepatrně mladší. A mezi oběma jmenovanými místy, která není třeba představovat, nechybí několik pozoruhodných zastavení.

Třeba ve Svatám Janu pod Skalou, kde nejen potěší výhled ze Svatojánské skály, ale především umělá jeskyně, v níž podle tradice pobýval v desátém století poustevník svatý Ivan (a v její blízkosti lze najít pramen minerální vody s označením Ivanka, kde se hovoří o léčivých účincích). Na trase nechybí ani Bubovické vodopády, známé třeba z filmu Saturnin.

Putování od Blaníku k Řípu.
Putování od Blaníku k Řípu oklikou a se zamyšlením

Cesta Vojty Náprstka je součást značené trasy s označením 0001, která se s více než dvěma sty kilometry považuje na nejdelší. Vydat se lze z Berouna, či možná už z lokality Kalinova Ves ve Zvíkovci na Rokycansku, nejen podél toku Berounky, ale i kolem Vltavy a proti proudu Sázavy až na Vysočinu; konkrétně do Chřenovic na Havlíčkobrodsku – a rovněž tam lze ještě pokračovat navazujícím úsekem.

Dalším pozoruhodným a vpravdě legendárním středočeským úsekem této trasy je Posázavská stezka mezi Pikovicemi a Kamenným Přívozem. Nabízí nejen výhledy do údolí Sázavy, kde se rodil český tramping, ale i pohled železniční klenot oblasti Posázavského Pacifiku – žampašský viadukt.