Kliknutím zvětšíteJak vypadaly dny kolem revoluce na Kutnohorsku?
17. listopad byl pátek, během víkendu vzniklo v Praze Občanské fórum a studenti vysokých škol začali s protesty. A právě díky studentům vysokých škol se informace začaly šířit do zbytku Československa, včetně Kutné Hory. Výraznější podporu ukázali lidé až o deset dní později, během generální stávky v pondělí 27. listopadu.
Čekali lidé spíš pasivně, co se bude dít, nebo revoluci podpořili? Panoval zde optimismus? Nebo dění v Praze, bylo pro Kutnou Horu, coby značně menší město, vzdálené?
S každým masově podporovaným převratem je vždy spojeno pozitivní očekávání a optimismus, který zpravidla končí se zjištěním, že budování nového systému, v tomto případě svobodné demokratické společnosti, je náročné a jde o dlouhodobý proces.
Myslíte, že se myšlenky 17. listopadu v lokální i národní politice stále drží?
Samozřejmě. Díky událostem po 17. listopadu spolu dnes hovoříme před rokem 1989 by nebylo možné, aby existovala nezávislá média a politologie se na vysokých školách vyučovat nemohla, ani jeden z nás by se tedy nemohl věnovat tomu, čemu se věnuje. Svoboda projevu a svoboda akademického prostředí jsou jedny z nejvyšších hodnot, které máme díky myšlenkám 17. listopadu. Myslím, že základní hodnoty demokracie a svobody dnes žádný relevantní politik na lokální i národní úrovni nezpochybňuje, byť častokrát absolutně nechápe, jak s těmito hodnotami v praxi naložit.
Myslíte, že současná shromáždění jsou určitým odkazem 17. listopadu? Pokud ano, je ten odkaz v tomto směru ještě vůbec kladný? Těch shromáždění je teď hodně.
Jakékoliv svobodné vyjádření názorů je tedy ve své podstatě odkazem 17. listopadu 1989, který umožnil i demonstrace a shromáždění, která se mohou zdát jako nesmyslná či zbytečná. V možnosti svobodně prezentovat odlišné politické názory je krása demokracie, kterou jsme začali po Listopadu 1989 budovat.
Co říkáte na občanská shromáždění, ke kterým do dnešních dnů dochází?
Jeden z prvních teoretiků moderní demokracie John Stuart Mill v 19. století napsal, že i kdyby jeden jediný člověk na světě měl odlišný názor od zbytku světa, musí mu společnost umožnit tento názor vyslovit, protože jedině tak můžeme zjistit, zda se mýlí jedinec či celý svět. Přirozenou součástí demokracie je i možnost demonstrovat, protestovat, kritizovat a vyjadřovat své názory. Žádný názor nemůžeme potlačit jen proto, že si myslíme, že je mylný.
Na jednu stranu lidé volají po demokracii, na druhou je ale stále mnoho voličů komunistické strany a často slýcháváme nejen od nich, že před revolucí bylo lépe. Jak si toto vysvětlujete?
Přirozenou vlastností člověka je zapomínat a relativizovat to špatné a pamatovat si to dobré. Když půjdete na skvělé divadelní představení a bude Vás u toho bolet zub, druhý den Vám zubař bolest odstraní a Vy si za měsíc budete vybavovat vzpomínky na kostýmy, herecké výkony či scénu a pouze mlhavě si budete pamatovat, že Vás možná i trochu bolel zub. Někteří lidé, kteří zažili období před rokem 1989, vytěsňují ať už záměrně nebo neúmyslně z paměti některá podstatná negativa minulého režimu a nadhodnocují pozitiva, často spojená s jejich soukromým životem. Politická pluralita, svoboda cestování, možnost podnikat, zvolit si svobodně své povolání to jsou hodnoty, které by zde dnes bez převratu v roce 1989 nebyly, ale my si už bez nich nedovedeme život představit. Zcela jednoznačně můžu prohlásit, že před rokem 1989 lépe nebylo.
Myslíte si, že je odkaz státního svátku 17. listopadu stále aktuální? Mají podle vás dnešní děti, studenti a vysokoškoláci dostatečný přehled o tom, proč byl 17. listopad 1989 tak důležitým dnem?
Myslím, že úroveň informování žáků základních a studentů středních škol o boji studentů za svobodu je přímo úměrná kvalitě jejích učitelů a ta je v ČR opravdu velmi různorodá. Dlouhodobě nemáme kvalitní a propracovanou koncepci výuky k demokratickému občanství a z toho vyplývají i některá negativa našeho politického chování.
Je podle vás dostatečně připomínán 17. listopad 1939 vždyť laicky řečeno: nebýt odkazu jednoho, nebylo by druhého?
Jsem rád, že jste dala do souvislosti roky 1939 a 1989, v obou termínech vystoupili studenti vysokých škol proti omezování svobody a prokázali, že mladá generace dokáže bojovat za práva celé společnosti.
Čtěte také: Města na Kladensku 17. listopad neslavila. Výjimku udělali ve Slaném
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
