Pomoc vrtulníku někdo v kraji potřebuje skoro dvakrát denně

Teček je v ní požehnaně. Stovky. Zásahů, k nimž byl přivolán vrtulník, zaznamenali loni středočeští záchranáři 606. Na dotaz Deníku to ve středu upřesnila mluvčí krajské záchranky Petra Effenbergerová.

Nejčastěji se létá k nehodám

Drtivou většinu zásahů v kraji – loni to bylo bezmála 87 procent – zajišťuje eurocopter s volacím znakem Kryštof 01 Letecké služby Policie ČR. Stroj se zdravotnickým vybavením startuje ze základny v Praze-Ruzyni, přičemž vedle pilotů policejní letky jsou na palubě pražští záchranáři. A cílem zpravidla bývá některá z pražských nemocnic. K zásahům na území středních Čech však létají také helikoptéry z dalších krajů; nejčastěji ze severních a východních Čech. V těchto případech jde o vrtulníky provozované armádou nebo soukromými společnostmi. Povolávány jsou nejen v případě, je že „pražský“ stroj zrovna zaneprázdněn jinde. Někdy se stane, třeba v případě větších nehod, že je pro transport pacientů do nemocnic zapotřebí více vrtulníků na jednom místě.

Podrobná data o naočkovaných Češích: rozdíly mezi kraji jsou velké, vede Praha

Češi v číslech

Právě dopravní nehody jsou situací, kdy asistence letecké záchranky bývá vyžádána poměrně často, řekla ve středu Deníku Effenbergerová. S tím, že však jde třeba i o úrazy, popálení, tonutí, ale také náhlé zástavy oběhu a další případy, kdy jsou na tom pacienti zle. „Zkrátka vždy, když to zdravotní stav pacienta vyžaduje a vrtule má časový přínos,“ konstatovala mluvčí. S upřesněním, že loni byly nejčastějšími indikacemi dopravní nehody (269), úrazy (108), pády z výšky (62) a popálení (44). Letecký přesun do nemocnice se využívá také v případech, kdy je potřebné, aby byl transport maximálně šetrný. Ne vždy však musí být přivolání letecké posádky úplnou samozřejmostí. Startu může bránit neletové počasí; například mlha, husté sněžení nebo silný vítr.

Jaro bylo nejklidnější

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje dále na twitteru zveřejnila, že loni přijala 186 705 volání na tísňovou linku 155. Výjezdů zaznamenali záchranáři 116 625 – a ne vždy to bylo jenom k jedinému člověku potřebujícímu pomoc. Celkový počet pacientů se totiž vyšplhal na 124 682. Loni také záchranná služba zajišťovala činnost mobilních odběrových týmů odebírajících vzorky pro koronavirové testy. Bylo to ve velkém: celkem 19 731 mobilních náběrů, za nimiž sanitky najely dohromady 171 184 kilometry.

Nejpočetnější jsou zásahy posádek rychlé zdravotnické pomoci (tedy školených zdravotníků bez lékaře); těch bylo 108 313. Menší vůz s lékařem v rámci takzvaného setkávacího systému rendez vous vyjel na místo zásahu zdravotnické posádky v 22 851 případu. Nejméně běžné jsou výjezdy rychlé lékařské pomoci – tedy s doktorem tvořícím přímo součást posádky: 7544. Nejklidnějšími měsíci byly pro středočeské záchranáře duben, březen – a pak květen zhruba na stejné úrovni s listopadem. Naopak největší šrumec zažívali středočeští záchranáři v srpnu (což pro dobu prázdnin a dovolených bývá obvyklé). Přes deset tisíc případů se ještě celokrajské statistiky přehouply v červenci, říjnu, září, prosinci a lednu.

Cukrovka je strašákem nejen v Česku. Existují však nové možnosti léčby

Zdraví

Situace, kdy záchranáři na místě zásahu bezprostředně bojovali o lidský život, měla šťastný konec v 358 případech. Většinou to nicméně takto příznivě nedopadne. Resuscitaci – tedy snahy o oživení člověka, který není při vědomí a nejsou patrné životní funkce – záchranáři v kraji loni zahajovali více než tisíckrát; přesně bylo těchto případů 1061. Úspěšné tak resuscitace byly zhruba z jedné třetiny.