Podle ornitologů jim zde nevyhovuje suchá krajina intenzivním zemědělstvím, protože nenabízí dostatek potravy. Vedle širšího – a po pravdě: hodně širokého – okolí Prahy je podobná situace také kolem Brna. Odborníci však mají jasno: vliv velkých měst nehraje zásadní roli: opravdu to souvisí s přírodními poměry.

Pomáhají svědectví laiků

Dění na čapích hnízdech a případně i opeřené rodiče vychovávající potomstvo je ve středních Čechách možné ve větších počtech pozorovat především v jižních oblastech kraje – a pak na východě, a zvláště na severovýchodě. Pokud je zde hnízdění zaznamenáno i v jiných regionech, bývá to jen ojediněle. Není ostatně divu: čápi dávají přednost pestré krajině s vysokým podílem luk a mokřadů, což je pro ně jako prostřený stůl.

Tyhle zkušenosti potvrzuje i vyhodnocení osmi let pozorování řady dobrovolných spolupracovníků zasílajících své postřehy, kteří se do sledování hnízd (či třeba do lednového sčítání ptáků na krmítkách) zapojují v rámci programu takzvané občanské vědy. Ten umožňuje i laikům bez odborných znalostí, aby se zúčastnili programů, v jejichž rámci vyhodnocení jimi zjištěných údajů odborníkům pomůže posouvat meze poznání.

Hlavní síla je v počtech zapojených dobrovolníků a množství dat z pozorování, která se od nich daří získávat; navíc s možností porovnávat výsledky z různých let. Konkrétně v případě čápů je díky spolupráci jejich příznivců z celé republiky možné zjistit údaje o dění na hnízdech, které by jinak dostupné nebyly.

Letošní vyhodnocení hlášení pozorovatelů ukazuje, že rok 2021 čápům v celorepublikovém měřítku přinesl úspěšnou hnízdní sezonu. Uvedla to Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. V programu Čapí hnízda letos lidé (dobrovolníků se zapojilo 1008; 233 více než loni) nahlásili 1567 vzletných mláďat. Dosavadní rekord od zahájení programu v roce 2014! Zaznamenáno bylo 571 obydlené hnízdo, což je proti loňsku nárůst o rovných osm desítek.

Zjištění jsou spolehlivá

Díky údajům od dobrovolníků se daří nalézat odpovědi i na takové otázky, jaký vliv měly na přežívání mláďat letní bouřky a přívalové deště. „Letošní rok byl pro čápy velmi úspěšný,“ uvedla Dobruská. Připomněla, že na rozdíl od loňska přišly letos výraznější a déletrvající srážky až koncem června. „Tedy v době, kdy mláďata byla již velká a odolnější vůči nepřízni počasí,“ vysvětlila rozdíl. Problém znamenají především vydatné či déletrvající deště nebo kroupy v prvních týdnech života mláďat.

close Aktuální vyhodnocení pozorování hnízdění, které připravila Česká společnost ornitologická. info Zdroj: Česká společnost ornitologická zoom_in Aktuální vyhodnocení pozorování hnízdění, které připravila Česká společnost ornitologická.

Odpověď má i na námitku, jež se logicky nabízí. Jestliže letos nahlásilo svá zjištění 1008 dobrovolníků a zaznamenali 571 hnízdo s mláďaty, zatímco loni 775 pozorovatelů evidovalo 491 hnízdo, zdá se logické, že víc lidí objevilo více hnízd s mláďaty. Přesto ornitologové nemají pochybnosti: údaje pozorovatelů potvrzují, že letošní rok byl pro čápy skutečně příznivější než ten loňský. „Jelikož v klíčovém období vzletných mláďat byl zkontrolován přibližně stejný počet hnízd jako loni, můžeme usuzovat, že letošní sezona byla skutečně úspěšnější,“ podotýká Dobruská.

Ornitologové oceňují velké množství dat, která je možná vzájemně porovnávat jak mezi roky, tak i v průběhu sezony. Mimochodem – ze všech evidovaných hnízd se každoročně daří zkontrolovat alespoň jednou přes 90 procent. Významnější než celkový počet však jsou údaje z hnízd s více záznamy. „Jediné pozorování osamoceného čápa nevypovídá nic o obsazenosti hnízda. Stejně tak jediná negativní kontrola nepotvrzuje, že hnízdo nebylo obsazené po celou sezonu,“ vysvětlila Dobruská.

Vyhodnocení poznatků přináší cenné údaje například pro určení trendů početnosti mláďat nebo pro stanovení reprodukční úspěšnosti; plynou z něj i důležité poznatky pro ochranu čápů.