Mezi 11 obžalovanými je nepřehlédnutelný někdejší krajský hejtman David Rath – a přímo v soudní síni to platilo jakbysmet. Právě on prakticky opanoval úvodní jednací dny od pondělka do středy, když uplatnil námitku podjatosti – a pak otevřel stavidla své výmluvnosti. Spustil příval argumentů vysvětlujících, proč podle něj zvláště předseda senátu Robert Pacovský nemůže v jeho kauze rozhodovat objektivně, nestranně a nezaujatě. Řečnil takto přes 12 hodin – a byl by i pokračoval, kdyby mu Pacovský ve středu neodebral slovo. S námitkami podjatosti vůči soudci Pacovskému i celému senátu se připojili i advokáti dalších obžalovaných.
Všeobecné očekávání, že trestní senát všechny uplatněné námitky ve čtvrtek zamítne, líčení bude pokračovat výslechem znalce a bez nutnosti opakovat již dříve provedené důkazy bude směřovat k vynesení nového verdiktu, se nenaplnilo. Soud se chce se všemi vznesenými námitkami důkladně vypořádat – a za tím účelem další jednání odložil. Vyhlásil zatím blíže neupřesněnou pauzu.
Dá se přitom očekávat, že jednání soudu už pro letošek skončilo; podle Pacovského je totiž nutno počítat i s případnými protesty, o nichž by pak rozhodoval Vrchní soud v Praze. A než bude tato záležitost vyřešena – a to s konečnou platností – Pacovský nechce pokračovat. Rath reagoval slovy, že k takovému přístupu musí „vyjádřit respekt“. Netají se však tím, že jeho přáním je výměna celého trestního senátu. Tím by se jeho kauza do stavu z roku 2013, kdy v srpnu začalo její první projednávání.
Nepravomocné verdikty následně padly o dva roky později; v létě roku 2015. Nejpřísnější trest vyslechl právě Rath, jemuž soud vyměřil 8,5 roku vězení; o rok méně by podle původního a již neplatného rozsudku měli strávit za mřížemi jeho blízcí spolupracovníci i osobní přátelé manželé Kottovi (všichni navíc dostali i citelné tresty peněžité). Vinnými Pacovského senát napoprvé uznal všech 11 obžalovaných; vedle trestů odnětí svobody padly i podmínky.
Následně měl věc posuzovat odvolací senát pražského vrchního soudu, který však loni překvapil ještě před zahájením zahájení veřejného jednání: v neveřejném zasedání původní verdikt zrušil a věc vrátil zpět krajskému soudu k novému projednání a rozhodnutí. Uplatnil námitky vůči legálnosti policejních odposlechů, které posloužily jako klíčový důkaz.
Na základě stížnosti podané ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) se věcí zabývala také justice v Brně. Tamější Nejvyšší soud ČR letos rozhodl, že odposlechy byly v pořádku a jejich použití jako důkazu rovněž. To je pro nové projednávání věci před krajským soudem zásadní.