Ptáci mizejí z přírody. Co to znamená pro člověka?

Ukazuje to analýza dat o pozorování, která České společnosti ornitologické (ČSO) dodávají dlouhodobě spolupracující dobrovolníci. Tyto údaje lze přitom vnímat jako spolehlivé a přesné. Dále s nimi pracují i státní orgány včetně ministerstva životního prostředí. A ČSO za jejich přípravu – zpracování pomocí databázové aplikace Microsoft Access a pokročilé modelovací metody vyvinuté Statistics Netherlands – dokonce nyní získala ocenění. Cenu za inovativní postup v oblasti zpracovávání dat v rámci soutěže pro neziskové organizace využívající technologie Microsoft NGO Awards 2017.

Od konstatování, že „je po ptákách“, není daleko ke zjištění, že „máme po ptákách“. Výskyt ptactva totiž patří k významným indikátorům pro určení stavu životního prostředí – stejně jako třeba znečištění ovzduší, kvalita vody či úbytek zeleně. Údaje z dlouhodobého monitoringu za poslední čtvrtstoletí přitom nejsou zrovna povzbudivé. Od roku 1982 početnost ptactva setrvale klesá. Podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka se populace běžných druhů snížilo o 5,4 procenta – ovšem stavy lesních druhů poklesly o 14,9 procenta a v zemědělské krajině je úbytek vyčíslený dokonce na 33,5 procenta.

Vyhodnocení údajů o početnosti ptáků umožňuje sledovat, jak se mění krajina, a také stanovit, jakým směrem je třeba vyvinout ochranářské úsilí. „Ptáci slouží jako bioindikátory. Pro každý druh získáváme údaje o jeho početnosti v jednotlivých letech a z těch pak sestavujeme jednotlivé indikátory,“ vysvětlil Vermouzek. „Když má takový indikátor setrvale klesající tendenci, znamená to, že ptáků v krajině ubývá – a předpokládáme, že podobně ubývá i všech ostatních přírodních složek, které by se samy monitorovaly mnohem složitěji,“ konstatoval ředitel ČSO, jak se s číselnými indexy dále pracuje.

Aby byla zjištění z jednotlivých let srovnatelná, musí zapojení dobrovolníci přesně vědět, jak pracovat. Pro sledování početnosti ptáků jsou stanoveny konkrétní sčítací body i přesné termíny; důležité je také příznivé počasí. Za těchto okolností – které se v jednotlivých letech nesmějí odlišovat – pak dochází ke sledování početnosti ptáků. A to vždy v ranních hodinách, kdy se v přírodě ozývá švitoření a cvrlikání nejvíc.

Tisíciletí českých měst a vesnic. Kdy jsou poprvé zmíněny v písemných pramenech?