VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Souzený Stehlík z kladenských hutí vinu odmítá

Praha - Hlavním cílem stíhání je prý pouze odvést pozornost od likvidace těžkého průmyslu.

28.3.2012 14
SDÍLEJ:

Jsem hrdý na to, co jsme dokázali, přišel říci k soudu Marko Stehlík. Foto: Foto: Deník/Milan Holakovský

Dvojí obžaloba zazněla v úterý v jednací síni Krajského soudu v Praze, před nímž se ze svého jednání v letech 1993 až 1996 zpovídají někdejší výkonný ředitel privatizovaných kladenských oceláren Poldi Marko Stehlík a bývalý ekonomický ředitel firmy Luboš Pejpa.

Podle státního zástupce Jaroslava Jakla se během působení v čele firmy zahrnující tři společnosti (přičemž později byla založena ještě akciová společnost Poldi Steel) dopustili porušování povinností při správě cizího majetku a zneužívání informací 
v obchodním styku. Obžalovaní, jejichž podnik skončil v konkurzu, ale vinu odmítají. Neudělali prý nic špatného – a odpovědnost za osud kladenských hutí nesou státní úředníci a bankéři.

Pod dohledem státu
Z pohledu Marka Stehlíka je situace jasná. Namísto pochvaly za to, jak se týmu, jehož byl součástí, v těžkých dobách podařilo ocelárny pozvednout, se dočkali masivního očerňování v médiích – a následně i trestního stíhání spojeného i s pobytem ve vazbě.

Podle Stehlíkových slov se vedení firmy v čele s jeho otcem, samostatně stíhaným Vladimírem Stehlíkem, snažilo o rozvoj kladenských oceláren. Problém je v tom, že to jaksi nebylo žádoucí. Záměrem státní moci byla podle přesvědčení Marko Stehlíka likvidace železáren. „To je podstata, od níž má celé stíhání odvést pozornost,“ řekl Stehlík novinářům.

"Do poloviny roku 1995 jsme byli menšinový vlastník pod stání kuratelou – a teď nás viní 
z toho, co se tehdy dělo,“ krčí rameny Stehlík. To, že kvůli svému působení v čele hutí ocitl za mřížemi a poté opakovaně před soudem, vidí jako účelové už proto, že prý to, co se nakonec dostalo do obžaloby, neodpovídá původně sdělenému obvinění: „Do vazby nás dali v reakci na škodu vyčíslenou na čtyři miliardy korun. Pak něco zmizelo – a zůstaly škody v řádu desítek milionů korun.“

Šlo prý o likvidaci
Podle slov někdejšího výkonného ředitele přitom vedení Poldovky za stehlíkovské éry nedělalo nic jiného než šéfové kladenských hutí předtím – 
i potom. Pokud mají být operace spojené s úsilím o záchranu firmy trestné, dobrá – pak by prý ale před soudem musela stanout podstatně širší skupina osob.

Stehlík je přesvědčen, že od počátku představitelům státu včetně špiček ministerstva průmyslu a zřejmě i Fondu národního majetku nešlo o nic jiného než přivést kladenské hutě na buben. Zlikvidovat, aby nemusely být nákladně restrukturalizovány. Podle něj 
o tom svědčí fakt, že vyjednavači České republiky domlouvající přistoupení k Evropské unii přistoupili na snížení výrobních kapacit českého ocelárenství, přičemž s vedením Poldi 
o tom nikdo nejednal, třebaže rušení válcovacích tratí mělo 
v Kladně začít už v roce 1999. Stát prý v té souvislosti vyplatil firmám za likvidaci hutních agregátů celkem 13 miliard; do Kladna však nešla ani koruna.

Stehlík mladší je přesvědčen, že privatizátory kladenských hutí se stali se svým otcem jen proto, že nejsou odborníky na ocelářství ani neměli pověst schopných manažerů, a tak bylo možno předpokládat, že pod svým jménem přivedou hutě 
k bankrotu. Argumentuje mimo jiné slovy exministra Vladimíra Dlouhého, který prý v roce 1991 na mítinku v Kladně prohlásil: Poldovku dám za korunu tomu, kdo ji zavře. Jenže: Stehlíkovi prý zklamali očekává᠆ní. Tím, že se chopili výzvy – a nezklamali…

Hrdost na výsledky
„Jsem hrdý na to, kam se nám Poldi podařilo dostat, zdůraznil někdejší výkonný ředitel Poldovky. Do doby, kdy přestala platit běžná pravidla, kdy se vrcholní představitelé státní moci pohoršovali, že banky půjčují peníze firmě, kterou by oni poslali do konkurzu, a dojednané smlouvy se rušily dvě hodiny před podpisem, se podle jeho slov veřejně ostouzenému týmu Stehlík-Stehlík podařilo téměř nemožné: skoncovat s prodejem výrobků do zahraničí za ceny dvacet procent pod výrobními náklady, dát práci tisícovce nezaměstnaných, splácet staré dluhy, které firma dostala do vínku, třebaže původně měla být privatizována bez závazků – a navzdory zvýšení cen o 54 procent dojednat i odbyt na práci hutí pro celý rok 1996.

Pojišťovny i stát
Státní zástupce Jakl má ale jasno. Podle obžaloby Stehlík mladší a Pejpa obrali zdravotní pojišťovny o desítky milionů, jelikož zaměstnancům strhávali peníze na zdravotní pojištění, které už ale neodeslali. Ošizen ve velkém rozsahu měl být rovněž stát zastoupený Finančním úřadem v Kladně. Prohřeškem byly podle státního zástupce rovněž transakce ve formě bezúročných půjček mezi Stehlíkovic firmami, výhodné prý pouze jednostranně, a pochybení shledává obžaloba také ve způsobu založení akciové společnosti Poldi Steel.

Stehlík ale takové obvinění zásadně odmítá. „My platili co mohli a patřičné částky jsme odváděli, ale ty šly na nejstarší závazky. Před koncem roku 1995 jsme dokonce jednorázově zaplatili 200 milionů na sociální a zdravotní pojištění,“ argumentuje Stehlík, podle něhož existovala i dohoda s finančním úřadem: dluhy se budou splácet formou odpočtů z vracené daně z přidané hodnoty u exportních zakázek. Přesto počátkem roku 1996 spadla klec.

Na hledání pravdy spojené 
s obsáhlým dokazováním si předsedkyně senátu Naděžda Bittnerová vyhradila celý měsíc. Hlavní líčení je rozplánováno až do 27. dubna.

Žít za devět tisíc 

Kdysi mocnému muži se zcela změnil život. Marko Stehlík u soudu řekl, že dnes je nemajetný, s manželkou prodali domek a bydlí na sídlišti v pražských Bohnicích; nevlastní ani byt či auto. Neurologické onemocnění mu nedovoluje pracovat (i k soudu přišel s berlí), a tudíž žije z invalidního důchodu. Na jeho část je uvalena exekuce kvůli záruce za úvěr, a tak mu zbývá devět tisíc. Nedávno stál před Městským soudem v Praze, kde byl zproštěn obžaloby. Zatím nepravomocně, státní zástupce se odvolal.

Autor: Milan Holakovský

28.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
22

Kauza spojovaná s Rathem se vrací ke krajskému soudu

Netradičně přímo při závodě volili účastníci Trailmaniacs.
3

OBRAZEM: Volby na běžeckém závodě na Příbramsku

Příbram o svém vítězství nad Ústím rozhodla čtyřmi góly během patnácti minut

Příbram – Fotbalisté 1. FK Příbram přivítali ve dvanáctém kole FNL na domácím hřišti Ústí nad Labem, v jehož dresu se do známého prostředí vrátili bývalí hráči příbramského týmu Štěpán Kacafírek a Pavel Pilík. Příbramští fotbalisté utkání nakonec zvládli, když především díky zlepšenému výkonu ve druhém poločase a čtyřem brankám během patnácti minut zvítězili 4:0.  

Komise musely řešit neplatné voličské průkazy, ale i stěhování

Střední Čechy – Vše probíhalo standardně. Přesně s těmito slovy se ohlédla za hlasováním během parlamentních voleb ve Středočeském kraji Eva Jůzová, vedoucí oddělení správních agend Krajského úřadu Středočeského kraje. Podle jejích slov se na hejtmanství nedostaly informace o tom, že by se odehrálo něco mimořádného. „Nevíme o tom, že by někde zasahovala policie,“ konstatovala Jůzová k dění ve volebních místnostech.

Bernard Plavec: Sport pro mě býval sprosté slovo

Dobříš – Sport mu dlouhou dobu nic neříkal, ale pak objevil kouzlo Muay Thai, kterému je nyní schopen obětovat naprosto cokoliv. Nejen o tom mluvil v rozhovoru Bernard Plavec.  

Na Příbramsku je o volby rekordní zájem

Příbramsko /FOTOGALERIE/ - S úderem čtrnácté hodiny se včera na Příbramsku otevřely dveře všech 228 volebních okrsků. Voliči dnes a zítra budou vybírat nové složení Parlamentu ČR z rekordních 31 politických uskupení.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení