Kliknutím zvětšíteVětší koncentrace onemocnění v okolí metropole asi není náhodná. Přímo v Praze hygienici od začátku roku napočítali už 135 případů spalniček – což je víc než za celý loňský rok (103). Jak je onemocnění na postupu, může ukázat i srovnání pražských čísel za březen: loni 18, letos 37. Mimochodem – v letech 2015 až 2017 shodně nula. Jestliže se už před rokem hovořilo o epidemii spalniček, letos je situace ještě vážnější.
Odolnost ověří laboratoř
Šíření onemocnění napomáhá, že viry se snadno přenášejí kapénkami – a nemocný je pro okolí infekční již čtyři dny předtím, než se u něj objeví první příznaky. Navíc se ukazuje, že na svou imunitu se nemohou plně spolehnout ani ti, kteří kdysi očkování prokazatelně prodělali: lidé kolem padesátky.
Když byli dětmi, očkovalo se totiž pouze jednou dávkou vakcíny – a hladinu protilátek dnes již nemusí mít dostatečnou. „Týká se to ročníků narození od roku cirka 1967 do první poloviny sedmdesátých let,“ řekl Deníku mluvčí pražské hygieny Zbyněk Boublík.
Jak na tom s imunitou skutečně je, si každý může nechat ověřit v laboratoři (a podle výsledku si případně nechat aplikovat vakcínu). Stačí podstoupit odběr krve. Absolvovat test na protilátky dále hygienici doporučují osobám, jejichž blízcí mají sníženou imunitu; třeba procházejí onkologickou léčbou.
Ti jsou náchylnější vůči všem infekčním nemocem – včetně spalniček. „Okolí onkologického pacienta by mělo být chráněno; samotný pacient se obvykle očkovat nemůže,“ vysvětlil Boublík. Test doporučuje i novopečeným rodičům. „Malé děti se v České republice očkují až od 13. měsíce věku, přitom právě u novorozenců a velmi malých dětí mohou mít spalničky závažný průběh,“ varoval.
Výsledky s překvapením
Zájem o testování skutečně Pražané mají. Třeba vedoucí laboratoře Synlab Jankovcova Anabela Čížková hovoří o březnovém průměru 149 pacientů denně. Tuhle službu přitom nabízí více pracovišť. Cenou se mohou výrazně lišit. Bývá to několik stokorun, ale třeba i nula. Přijde na to, u které zdravotní pojišťovny je zájemce registrován; někde může hrát roli i to, zda přichází sám, nebo s žádankou od praktického lékaře.
Testy, které letos provedly laboratoře Synlabu – v prvním čtvrtletí šlo o rozbor 4616 vzorků – ukázaly, že přeočkování potřebuje každý třetí zájemce. „Třicet procent vyšetřených pacientů má nedostatečnou hladinu protilátek,“ oznámila Čížková. S těmito poznatky jsou v souladu i zjištění středočeských nemocnic, kde se na náklady kraje nechávali testovat například záchranáři či zaměstnanci oblastních nemocnic: z 3428 vzorků byl nízký titr zjištěn u 1080 – a u dalších 90 šlo o hraniční hodnoty.
Fakta o spalničkách- Onemocnění často řazené mezi „dětské nemoci“ je ve skutečnosti velmi nebezpečné: zhruba u každého pátého případu se mohou objevit závažný průběh nebo komplikace – zápal plic, onemocnění mozku, trvalá hluchota či slepota; dokonce i úmrtí. Velmi vzácná, ale smrtelná je komplikace známá jako subakutní sklerotizující panencefalitida (SSPE) postihující mozek. Může se objevit až několik let po onemocnění spalničkami.
- Spalničky se šíří podobně jako chřipka – přičemž se udává, že jsou šestkrát nakažlivější. Viry se přenášejí především vzdušnou cestou, ale i prostřednictvím čerstvě kontaminovaných předmětů.
- Základním preventivním opatřením je očkování – přičemž dvě dávky vakcíny by měly poskytovat téměř stoprocentní ochranu. Lze doporučit vyhýbat se místům s velkou koncentrací lidí, časté mytí rukou mýdlem pod tekoucí teplou vodou – ale také nedotýkat se rukama obličeje, nemnout si oči a nepůjčovat si věci (mobily, sklenice, u dětí hračky). Při zdravení je lépe vyhnout se podávání rukou, objímání a líbání.
- Typickým příznakem je charakteristická vyrážka. Obvykle začíná na záhlaví nebo za ušima a během čtyř dnů se rozšiřuje na obličej, krk, břicho a končetiny; ve stejném pořadí následně ustupuje. Již zhruba čtyři dny předtím, než se vyrážka objeví, mívá pacient teplotu nad 38 stupňů Celsia, provázenou jedním nebo i několika z následujících jevů: kašlem, rýmou, průjmem, zánětem spojivek, světlými tečkami se zarudlým okolím v ústech či nezvyklým vzhledem obličeje „uplakaného dítěte“.
- V případě podezření na spalničky je třeba především zabránit dalšímu šíření onemocnění. Správný postup: zůstat doma, kontaktovat svého lékaře a řídit se jeho pokyny. Pravidlem bývá převoz na infekční oddělení v nemocnici. Lidem, kteří byli s nemocným v kontaktu, nařizují hygienici izolaci (v případě, že jim to zabrání chodit do práce, rozhodnou o karanténě s vyplácením nemocenské).
- U nemocných je povinná izolace po dobu sedmi dnů od doby, kdy se objeví vyrážka (období nakažlivosti končí do čtyř dnů od jejího počátku). Typický „lék na spalničky“ neexistuje; projevy onemocnění se zmírňují prostředky pro snižování teploty, klidem na lůžku a podáváním dostatku tekutin. Komplikovaný průběh onemocnění s bakteriální superinfekcí provází léčba antibiotiky – a těžké případy mohou vést až k hospitalizaci na jednotce intenzivní péče.
Zdroj: Státní zdravotní ústav, Krajský úřad Středočeského kraje, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
