Jde o veličinu označovanou také jako střední délka života, která se počítá z úmrtnostních tabulek, vysvětluje Pavel Hájek z krajské správy Českého statistického úřadu.

„Udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry, které byly patrné ve sledovaném období,“ upřesnil s tím, že určit ji lze pro jakýkoli věk. Zpravidla bývají nejsledovanější výpočty k okamžiku narození, které postihnou „celý život“. „Vzhledem k odlišné úmrtnosti mužů a žen se konstruuje odděleně pro obě pohlaví,“ upozornil Hájek.

Nejnovější údaje určené pro období 2020 – 2021 stanovují ve Středočeském kraji naději dožití při narození u mužů 75,13 roku (o 3,09 roku více než před 20 lety); v případě žen je to 80,86 roku (s navýšením o 2,46). Rozdíl mezi oběma pohlavími se ve sledovaném dvacetiletém období snížil z 6,37 na 5,73 roku.

Bývá obvyklé, že se vypočtené hodnoty postupně zvyšují – nemusí to však být pravidlem. Tentokrát nejnověji zjištěná naděje dožití proti období 2019 – 2020 mírně poklesla: mužům o 1,03 roku a u žen o 0,77. Lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kteří vývoj komentovali, hovoří o výraznějším vlivu covidového období.

Nejde však jen o bezprostřední dopad úmrtí lidí, kteří nákazu koronavirem nepřežili. Řada lidí také výrazněji změnila životní styl: omezili pohyb, více holdovali nezdravému jídlu i pití včetně alkoholu – a mnozí také zanedbávali preventivní péči; přibylo tak třeba úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění.

Při porovnání aktuálních hodnot pro období 2020 – 2021 ze všech 14 krajů byli středočeští muži v pomyslném žebříčku šestí a ženy desáté. Středočeští muži se ocitli nad republikovým průměrem, ženy nepatrně pod ním. V obou případech jednoznačně vede Praha: mužům z hlavního města statistici „slibují“ 77,09 roku, v tomto případě s jednoznačným náskokem před zbytkem republiky, a ženám (s již menším odstupem) 82,35.